Přemyslovské mince od denárů po pražské groše a Morla, třetihorní želva z Ahníkova
Drahé kovy a peníze za Přemyslovců, 3. část (4:51) – Příběhy se šestkou: Bikiny (19:26) – Kniha: Pilíře stvoření (23:47) – Morla, třetihorní želva z Ahníkova (repr., 28:00)
V úvodním přehledu zajímavostí vás seznámíme s bourovčíkem toulavým, přemnoženým nočním motýlem, s jehož larvami se potýkají německá města, pozveme vás do liberecké Botanické zahrady, kde kvete tzv. obří oštěpová lilie, zmíníme se o slavnosti, během níž se do africké Nigérie vrátily umělecké předměty, odcizené kdysi evropskými kolonizátory, představíme vám družici Kostka, kterou postavili studenti brněnského Vysokého učení technického a prozradíme vám, proč byl dočasně odpojen Velký urychlovač částic LHC.
Emma regina aneb Od denárů po groše
Stříbrné přemyslovské denáry a po nich tenké jednostranné mince, tzv. brakteáty. Tak vypadalo české mincovnictví od 10. do konce 13. století, kdy došlo k objevu bohatých kutnohorských stříbrných rud. V roce 1300 provedl Václav II. mincovní reformu a zavedl pražský groš. Stabilní a uznávanou měnu, o jejímž významu svědčí hojný výskyt v mincovních pokladech, ukrytých za oněch časů i později nejen na území Českého království. O nálezech mincí jsme si povídali minule a povídáme si o nich i dnes, naposledy. Opět přitom navštívíme výstavu „Přemyslovci: Panovnická dynastie a její doba“ v pražském Národním muzeu.
O přemyslovských mincích hovoříme s archeologem a numismatikem Národního muzea v Praze Jiřím Militkým. Jak nám řekl, pro období 11. a 12. století jsou mincovní poklady v řadě případů jedinečnými zdroji informací také z chronologického hlediska. Jak tomu rozumět? Některé z pokladů jsou představeny i na aktuální přemyslovské výstavě v Národním muzeu. Které z nich bychom určitě neměli přehlédnout? Jsou mezi nimi i nálezy denárů s královským titulem Emma Regina, ražené Emmou, poslední manželkou českého knížete Boleslava II. Objevují se mince z přemyslovských časů i v zahraničních depotech? Byly oblíbené a užívané i jinde v Evropě?
Morla - nejstarší želva
Asi jeden a půl kilometru jihozápadně od Málkova na Chomutovsku stávala do půlky osmdesátých let minulého století obec Ahníkov; na jejím místě dnes zeje hluboká jáma uhelného lomu Nástup – Tušimice. Před dvaceti miliony lety, v období mladších třetihor, se tu rozkládala močálovitá krajina, podobná dnešním mokřadům Národního parku Everglades na Floridě. Rostly tu podobné rostliny a dařilo se tu mimo jiné i plazům – třeba želvám. Jejich fosilní pozůstatky se v oblasti Ahníkova dochovaly ve velikém množství. Jsou mezi nimi také dosud neznámé druhy. Mezinárodní tým paleontologů nedávno jeden z nich popsal, a to na základě nálezu téměř kompletního krunýře.
Velká třetihorní želva z Ahníkova dostala jméno Manouria morla. Druhové jméno může být povědomé čtenářům fantasy: Morla je obří želva z románu Michaela Endeho „Nekonečný příběh“; přebývá v Bažinách smutku a je nejstarším žijícím tvorem z celé říše Fantazie. Také tato skutečnost sehrála při popisu nového želvího druhu svou roli. Skoro celý břišní krunýř a úlomky hřbetního krunýře třetihorní „Morly“ objevil roku 1995 na lokalitě Ahníkov geolog Zdeněk Dvořák. K jejímu popisu došlo až v roce 2025. Proč taková prodleva?
O tom loni na podzim v našem pořadu hovořil vedoucí výzkumného týmu, paleontolog Milan Chroust z Geologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze... Nenechte se zmást skutečností, že v českém dabingu filmu, který byl podle knihy Michaela Endeho natočen, se jedná o „želváka“; je to „Morlor, nejstarší tvor“. Tvůrci českých dialogů zřejmě podlehli kouzlu souzvuku či rýmu, všude jinde je Morla ženského rodu. Čemu při výběru jména pro „svou“ želvu podlehli paleontologové?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
