Pilíře stvoření: Webbův teleskop a nové vesmírné horizonty
O tom, jak Vesmírný dalekohled Jamese Webba odkryl tajemství vesmíru a co všechno tomu předcházelo vypráví americký vědecký novinář a publicista Richard Panek.
Nabízí nám dechberoucí snímky vesmíru, takové, jaké jsme ještě neviděli. Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Vypuštěn byl na Vánoce roku 2021 a o půl roku později spatřila veřejnost první jím pořízené fotografie. A jejich proud neustává. Cesta k nim však byla dlouhá a trnitá. Celou historii úžasného přístroje, Webbova teleskopu a jeho objevů, přibližuje kniha amerického vědeckého novináře a publicisty Richarda Paneka „Pilíře stvoření“, kterou letos v českém překladu vydalo nakladatelství Argo.
Astronomové a astrofyzici se dívají a myslí v širších škálách než většina populace. Už v polovině osmdesátých let minulého století, kdy se chystalo vypuštění prvního „krále dalekohledů“, Hubbleova teleskopu, mnozí z nich přemýšleli, co bude dál. Vzhledem k tehdy uvažované životnosti Hubbla a době, kterou zabral jeho vývoj a konstrukce, jim bylo jasné, že je nutné hned teď začít uvažovat o jeho nástupci, aby nevznikl nepříjemný astronomický hiát – jakési prázdno před příchodem nového přístroje. Věděli zároveň, že to musí být přístroj jiný a lepší; takový, který znovu posune vědecké horizonty.
Hubbleův teleskop ukazuje vesmír ve viditelném světle, a tak bylo rozhodnuto, že nový teleskop, který později dostal jméno Webbův, bude pozorovat v infračerveném oboru. A bude samozřejmě větší. Bylo nutno překonat mnoho technických výzev a také výzev politických – vzhledem k náročnosti rozpočet neustále bobtnal a reálně tak hrozilo, že celý projekt bude zastaven.
Richard Panek tuto historii popisuje pohledem lidí, jejichž životní příběhy se často na celá desetiletí spojily s příběhem Webbova vesmírného dalekohledu. Čerpá přitom nejen z odborných a populárních článků, ale i z osobních svědectví a díky tomu je jeho kniha nesmírně autentická a čtivá. Podrobně, a hlavně srozumitelně v ní také představuje čtyři hlavní horizonty, které se díky Webbovu teleskopu podařilo překročit a nastavit nové hranice poznatelného. Prvním z nich jsou objevy v rámci naší Sluneční soustavy, především ty, které se týkají přítomnosti vody. Druhým horizontem je výzkum exoplanet, spojený s objevy prvků a sloučenin příznivých ke vzniku života. Třetí horizont přináší nové informace o vzdálených galaxiích a čtvrtý horizont nás vrací k samotnému počátku vesmíru, kde mohlo být ledacos jinak, než si vědci až dosud mysleli.
Webbovým teleskopem to však nekončí. Už od roku 2021 se opět pracuje na jeho nástupci – Observatoři obyvatelných světů. Kdy bude vypuštěna, nikdo neví. Klidně to může trvat čtvrt století, možná i déle. Jak bude vypadat, co všechno nám ukáže a v čem bude lepší, než Webbův teleskop? To už v knize Richarda Paneka „Pilíře stvoření“ nenajdete.
O knihu „Pilíře stvoření“ z produkce nakladatelství Argo s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte do neděle 30. srpna.
Richard Panek: Pilíře stvoření. Jak Webbův teleskop odkryl tajemství vesmíru. Praha: Argo, 2026. ISBN 978-80-257-4871-8.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
