Prase, liška, králík, kur: na koho psi štěkají víc – a jak je to s objevem údajné Homérovy Meliboi v Řecku?
Na koho psi štěkají víc (4:36) – Historie: Strašidlo inflace a rovnice směny (21:05) – Vykopali archeologové město z Homérovy Iliady? (26:40) – Webbův dalekohled (38:55)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte jak se mohlo stát, že ornitologové až donedávna rozeznávali tři druhy čečetek, když je to ve skutečnosti druh jediný; povíme si o nálezu domněle vymřelé rybky mřenky v Turecku, představíme vám podmořskou rybu strašíka maloústého s doslova „skleněnou“ hlavou, krátce se budeme věnovat podivné krychli, kterou vyfotografovalo čínské vozítko na odvrácené straně Měsíce a nakonec se zmíníme o novém rentgenovém dalekohledu IXPE, který nedávno úspěšně odstartoval do vesmíru.
Prase, liška, králík, kur: Na koho psi štěkají?
Bioakustika je pozoruhodný badatelský obor, který zkoumá vokální komunikaci zvířat. Už před týdnem jste v našem pořadu mohli slyšet rozhovor, který se týkal jarního toku tetřívků a zvuků, které při něm produkují tetřívčí kohoutci. Tentokrát se zaměříme na mnohem známější fenomén – budeme se věnovat psímu štěkání. Každý ho zná, každý ho mnohokrát slyšel; dokonce i věda mu věnuje poměrně velkou pozornost. Odborníky zajímá jak a proč psi vůbec štěkají, jak se jejich štěkot liší v různých situacích a jestli je možné různé druhy štěkotu od sebe rozeznat.
Co všechno vědce až dosud na psím štěkotu zajímalo? Co na něm zkoumali? Jak se prováděly experimenty se štěkáním, aby kromě vybraných psích ras byly uniformní, a tedy z vědeckého pohledu srovnatelné i podněty ke štěkání a podmínky, za kterých bylo zaznamenáváno? Byla v rámci experimentu použitá živá zvířata nebo třeba jen jejich pachová stopa? A pozná se skutečně podle pouhého štěkotu, jaké zvíře jezevčík nebo teriér větří – divočáka, lišku, králíka nebo slepici? O tom hovoří Richard Policht z Katedry myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské Zemědělské univerzity v Praze.
Kde ležela Meliboia?
Řečtí archeologové nedávno oznámili, že se jim pravděpodobně podařilo objevit starověké město Meliboia, které ve svém eposu Ílias zmiňuje starořecký básník Homér. Co badatele k této domněnce vedlo? V jaké souvislosti se Meliboia v Iliadě zmiňuje – a jak hodnověrné jsou z dnešního pohledu i další geografické údaje z obou homérských eposů? Ten druhý je pochopitelně slavná Odysseia… A co jejich autor, pověstný „slepý pěvec“ Homér? Existoval vůbec? Není také on sám jen starořeckým mýtem?
O novém objevu řeckých badatelů jsme si povídali s klasickým archeologem Pavlem Titzem z Národního muzea v Praze. Je město Meliboia známé i z jiných pramenů nebo jen a pouze z Homérovy Iliady? Řada míst, Homérem zmíněných, je od nepaměti známá; jiné se podařilo objevit později. Známý je především Schliemannův objev toho nejdůležitějšího místa – samotné Tróji, a to na pahorku Hisarlik v dnešním Turecku. Daří se nacházet i další města a místa zmíněná v Iliadě a Odysseji?
A na závěr krátká aktualita: na Štědrý den se můžeme těšit nejen na dárky, ale také na start nového vesmírného teleskopu Jamese Webba.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.