Aristoteles a golf

3. únor 2025

Sir Winston Churchill se jednou nechal slyšet, že golf je báječný způsob, jak si zkazit příjemnou procházku. My se dnes podíváme na to, jak se dá filosofií zkazit golf.

Stalo se tak na základě zvláštní kauzy, ve které figuruje jeden nešťastný golfista, opozitní stanovisko soudu a Aristotelova teleologie, nauka o účelu. O co šlo?

Energie hamburgeru a účel hry

Americký golfista Casey Martin získal v roce 1998 ze zdravotních důvodů povolení pohybovat se během hry mezi jamkami na golfovém vozíku

Žil byl jeden nadějný americký golfista, jmenoval se Casey Martin. Pan Martin nicméně onemocněl jakousi chorobou končetin, která mu poněkud znesnadňovala chůzi. Obrátil se proto na příslušnou golfovou organizaci, aby mu dovolili účastnit se turnajů na golfovém vozíku. To je taková menší kopie papamobilu, co má místo papeže golfové hole. No a tady nastal problém: organizace tvrdila, že by vozík byl nepřiměřeným zvýhodněním, pan Martin se pro změnu nechtěl plazit jako Meresjev a tak vše skončilo u soudu.

Ctihodní soudci začali řešit podstatu golfu a hledat správné řešení. Většinově se nakonec shodli na tom, že panu Martinovi vozík přísluší, neboť to podstatu golfu nenarušuje a energie spotřebovaná chodícími hráči je rovna jednomu velkému hamburgeru nejmenované značky.

Řecký filosof Aristoteles

Takže nic hrozného. Nicméně byli i dva soudci, kteří s tímto verdiktem nesouhlasili a představili své námitky v opozitním stanovisku: ctihodný soudce Scalia argumentoval, že je třeba ptát se na télos, účel, jak k tomu vybízí Aristoteles. A že oním účelem hry je chodit od jamky k jamce a pálit míčky od sebe. A že se vozík do toho aristotelského účelu nevejde. Pan soudce tedy s Aristotelem nepochodil, ale zaujalo mě to.

Kdo nesmí na hry (nejen olympijské)

Diskobolos. Autorem jedné z nejslavnějších antických soch je starořecký sochař Myrón. Bronzový originál z 5. století př. Kr. se nedochoval, dílo je známo z řady pozdějších kopií

Především je krásné, že i v nejvyšších patrech anglosaského práva je tato kontinentální filosofická autorita uznávána a používána. Nicméně je třeba mít na paměti, že Aristoteles byl také jen člověk a jeho názor tak může být posuzován ve společenském kontextu, v němž vznikl. Jaký byl precedens Aristotelovy doby ohledně sportu? Je to až fašisticky jednoduché: žádné ženy, žádní cizinci, žádní hendikepovaní (v posledním případě raději vynechme precedens lakedaimonské agogé). I v současnosti vycházíme hodně z helénských tradic – olympijské hry, atletika, gymnastika… A přece se v dnešní době her účastní cizinci, namnoze hendikepovaní, a považte – dokonce i ženy. Časy se mění… A normy s nimi. Jestli tedy něco ve sportu přetrvává, je to, více či méně vážně míněný, koncept kalokagathia, v němž lze spatřovat telos sportu samého. A ta, i když tak prvotně nebyla míněna, je dnes rozšiřována i na hendikepované.

Účel golfu na Měsíci

Golf na Měsíci

Pojďme se tedy podívat na smysl golfu: „Hra spočívá v hraní míčkem z odpaliště do jamky ranou nebo postupnými ranami v souladu s pravidly.“ Všimněme si, že v definici golfu podmět souvisí s odpalováním míčku. Cokoliv dalšího je upraveno pravidly – a pravidla podléhají změnám a nelze je brát jako nezměnitelnou skutečnost. Mám-li to vyjádřit lapidárně, smysl zůstává, pravidla se mění. Chůze či jízda při golfu jsou tak, řečeno dle Aristotelova pokračovatele sv. Tomáše Akvinského, pouze akcidentální, nikoliv substanciální povahy.

Zkusme tento argument zvážit per negationem: v roce 1971 astronaut Alan Shepard odpálil míček… na Měsíci. Nebyl jsem u toho, ale předpokládám, že dotyčný měl na sobě skafandr. Je tato výstroj v souladu s pravidly? Není. A přece s tím problém nebyl. Jestli daná doba připouští, že se profesionálním sportem mohou na rozdíl od Řeků zabývat i ženy, cizinci a hendikepovaní, pak logické poskytnutí kompenzační pomůcky hendikepovanému nemůže erodovat samotný smysl hry. Quod erat demonstrandum – a pan soudce se svou argumentací může jít klouzat. Použijeme-li golfovou terminologii, tak třeba z nejbližšího bankru.

autoři: Adam Vidner , frv
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.