Svantovít, Perun, Triglav, Radegast: bohové a bohyně starých Slovanů a meteority - poslové z vesmíru

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, proč makakové z Gibraltaru pojídají červený jíl, zmíníme se o nečekanému objevu papyru s úryvkem Homérovy Illiady v útrobách egyptské mumie, prozradíme vám kolik a také jakých lodních vraků našli archeologové na dně Gibraltarského průlivu, povíme si o železném meteoritu, který nedávno spadl v Polsku a představíme aktivity dvou českých firem, které chystají družici k testování bezpečnosti výpočetních operací na oběžné dráze kolem Země.

Ztracená Retra, zmizelá Arkona

Replika slovanské svatyně na Pohansku u Břeclavi|foto:Jiří Dynda, Slovanský ústav AV ČR

Svantovít, Perun, Triglav, Radegast … To jsou jména některých bohů, uctívaných kdysi starými Slovany, dokud jejich víru nevyvrátil nástup křesťanství. K tomu došlo během raného středověku. Poslední svatyně, kde se ono předkřesťanské „pohanství“ Slovanů udrželo v živé podobě, přetrvaly do 12. století. Povědomost o starých bozích, kultech a obřadech se rychle vytrácela, upadala v zapomnění a pro současné badatele je velmi obtížné zjistit, jaké to dávné náboženství vůbec bylo. Koho a jak staří Slované uctívali?

Bohové starých Slovanů na rytině z roku 1714|foto:Samuel Grosser, Österreichische Akademie der Wissenschaften Wien, CC0 1.0, ©

Z jakých zdrojů naše informace o náboženských představách starých Slovanů vycházejí? A do jaké míry těmto informacím můžeme věřit? Jak moc jsou v tomto ohledu zdroje a prameny, z nichž informace čerpáme, důvěryhodné? Na to jsme se ptali religionisty Jiřího Dyndy, vědeckého pracovníka Slovanského ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Existoval jakýsi panteon slovanských bohů? Jaké hlavní bohy uctívali Polabští Slované, kteří u staré víry setrvali nejdéle? Co se zachovalo ze slovanských obřadů a božišť – ať už v nějaké archeologizované podobě nebo alespoň ve vyprávěních? Co třeba zbylo ze zmiňované Retry, anebo Arkony Polabských Slovanů?

Meteority velké, menší a nejmenší

Meteorit Erg Chech 002, achondrit z alžírské Sahary, je v podstatě kus lávy mimozemského původu, starší než naše Země|foto:Zdeněk Schneider

Možná si vzpomenete na knížku, o kterou jsme v našem pořadu zhruba před rokem soutěžili – jmenuje se Meteority: Umění vesmíru. Jejími autory jsou tři vášniví sběratelé, kteří umí o meteoritech nejen zajímavě psát, ale také povídat. Se dvěma z nich jsme se tehdy sešli a výsledkem byl rozhovor, jehož podstatnou část vám nabízíme v repríze. Dozvíte se, kde se meteority vzaly, jak vypadají a kde všude se dají najít. Budeme se také věnovat mikrometeoritům, které padají v nezanedbatelném množství všude kolem nás, aniž bychom měli šanci si jich všimnout.