Měsíc, Mars, Regulus a Sedm sester: Procházka únorovou oblohou

Kometa C/2024 ATLAS, která v lednu astronomy příjemně překvapila a byla viditelná dokonce i pouhýma očima, prošla zdánlivě Kozorohem k Jižní rybě a na přelomu února a března si to „pošupajdí“ přes souhvězdí Fénixe dál. Vrátí se za pár desítek tisíc let, možná i později; každopádně ji už neuvidíme. 13. února bude od Slunce tak daleko jako naše planeta, asi 150 milionů km.

Od Vlčího ke Sněžnému úplňku

Opravdu vyjí vlci na Měsíc? Nebo se to jen říká?|foto:Shutterstock

Co si vychutnáme už v neděli 9. února, bude opětovné sblížení Měsíce s Marsem. Nebude to sice při úplňku a se zákrytem jako v lednu, přesto nám obě tělesa připraví podobně krásnou podívanou. Rudá planeta bude jen asi 0,42 úhlového stupně jižně od našeho souputníka.

Po lednovém Vlčím úplňku nás 12. února čeká tzv. Sněžný. I on bude mít svou konjunkci: jen o několik hodin později se sblíží s hvězdou Regulus ve Lvu, která bude 1,5 stupně jižně. Mimochodem – souvislost, proč si indiánské kmeny takovými názvy měsíční úplňky pojmenovávaly, je nasnadě. Při Vlčím úplňku Měsíc jasně zářil a vlčí smečky vyly kolem vesnic. Věřilo se, že je to hladem a zimou, ale pravda je podle vědců poněkud složitější.

Kolik uvidíte Kuřátek?

Sirius, nejzářivější hvězda naší oblohy|foto:Billion Photos, Shutterstock

Věnujme se však únorové obloze, na níž stále ještě dominují zimní souhvězdí, byť pootočená o třicet stupňů. Zkraje večera vidíme jasný Orion, nalevo svítí nejjasnější hvězda celé oblohy Sírius ve Velkém psu. Pod Orionem je malé, ale hezké souhvězdí Zajíce. Téměř nad hlavou máme Blížence s Castorem a Polluxem.

Mezi Perseem a Býkem je známá hvězdokupa Plejády, lidově zvaná Kuřátka – ve světě jí říkají také Sedm sester. Můžete si na nich pocvičit zrak. Někdo jich vidí pět, někdo šest nebo sedm, při průzračné obloze možná až dvanáct. Hvězdy Plejád jsou opravdu gravitačně provázány, nejde tedy jen o pouhou geometrickou souvislost, jak ji člověk zakreslil do hvězdných map.

Zimní souhvězdí ovšem mizí s odcházející nocí na západě, zatímco na východě už se objevují hvězdy a souhvězdí, které patří k jarní obloze.

Planeta za planetou a měsíční fáze

Planeta Mars|foto:NASA Jet Propulsion Laboratory, CC0 1.0

Z planet v únoru uvidíme všechny, i když Merkur jen koncem měsíce nízko nad západním obzorem, kdy se vynoří z červánků. Venuše bude večer nad západojihozápadem. Mars, který se přesouvá z Raka do Blíženců, bude viditelný po celou noc a spolu s Měsícem nám 9. února připraví v úvodu již zmíněný spektákl. Jupiter je vidět po většinu noci kromě rána, jeho viditelnost se během února a března přesouvá do večerních hodin. Saturn uvidíme večer nízko nad západním obzorem, a to jen do poloviny února; pak zmizí z oblohy až do poloviny května, kdy vyjde ráno nad východem. Uran spatříme v první polovině noci a Neptun večer nad západojihozápadem; obě vzdálené planety jen v dalekohledech.

Závěrem jako obvykle měsíční fáze. 5. února první čtvrť, 12. února úplněk, 20. února poslední čtvrť a na 28., tedy na poslední únorový den, připadá nov. Přejeme příjemnou podívanou!