Mayská astronomie

21. červen 2009

Všechny starověké civilizace věnovaly velkou pozornost pohybům nebeských těles a úkazům na denní i noční obloze. Pochopitelně ze zcela jiného důvodu, než dnešní astronomové. Výjimkou nebyli ani středoameričtí Mayové, jejichž civilizace byla na vrcholu v 8. století našeho letopočtu.

Na mayskou astronomii jsme se ptali mayistky a religionistky Zuzany Marie Kostićové ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

O která kosmická tělesa se historičtí Mayové zajímali nejvíce?

Zuzana Marie Kostićová: Nejvýznamnější byla pochopitelně ta dvě tělesa, která jsou nejviditelnější - to znamená Slunce a Měsíc. Mayové se ale velice zajímali i o ostatní jevy. Třetí nejvýznamnější v jejich žebříčku astronomických těles byla Venuše. Zatímco v evropské tradici nebo mytologii je Venuše vyobrazovaná obvykle jako krásná dívka, tak v Mezoamerice to byl po zuby ozbrojený válečník, velice nebezpečný, Mezoameričané obecně měli velice dobře vypozorované fáze Venuše a v těch jednotlivých fázích byla ta Venuše nebezpečná pro určité skupiny obyvatelstva, třeba pro mladé muže nebo pro těhotné ženy a tak dále. Válečník po těch lidech střílí svoje šípy a může je zasáhnout a ublížit jim. Potom samozřejmě pozorovali i Mars a další planety, ale ty už nebyly tak významné. Významnější byly hvězdy. Existuje mnoho různých teorií o tom, co reprezentují souhvězdí pro jednotlivé mezoamerické kultury. Samozřejmě, ta souhvězdí vypadala trochu jinak než u nás. Kuriózní nicméně je, že například souhvězdí Štíra bylo pravděpodobně souhvězdím Škorpiona i pro Mezoameriku z neznámých důvodů... Nebo třeba Plejády, těm se říkalo u Aztéků "hřiště na míčovou hru". V té mayské oblasti byly asi nejdůležitějším úkazem na nočním nebi takzvané "tři kameny stvoření". To souvisí s mýtem o stvoření světa. První, co Bohové udělají, v podstatě je, že "jakoby" založí ohniště. Podobným způsobem se zakládaly mayské domy. Ústředním bodem mayského domu nebo chýše bylo ohniště, které se ze třech kamenů. Toto ohniště je viditelné v souhvězdí Oriona, kde vytváří jakýsi trojúhelník a mlhovina, která je pozorovatelná uvnitř toho trojúhelníku, je údajně kouř, který z toho ohniště vystupuje. Čili to jsou prostě doklady stvoření světa, které jsou viditelné každou noc na nebi.

Mayové přikládali pozorování vesmírných objektů převážně kosmologicko-mytologický význam. Jinak tomu nebylo ani u dvou největších těles, která kralují naší obloze. A kralovala pochopitelně i té mayské...

Dodejme, že originální a nezpochybnitelné mayské kodexy se dochovaly pouze tři - dnes se označují podle místa svého uložení jako drážďanský, madridský a pařížský. Všechny jsou, jak už bylo řečeno, kombinovanými astronomickými či věšteckými příručkami. Čtvrtý kodex, tzv. kodex Grolier, je dnes většinou badatelů považován za podvrh - mimo jiné proto, že výpočty cyklů Venuše, které obsahuje, neodpovídají skutečnosti ani současným znalostem badatelů o mayské astronomii. Povídali jsme si o tom se znalkyní mayské kultury a religionistkou Zuzanou Marií Kostićovou ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Vysíláno v Planetáriu č. 25/2009, 20. června - 26. června 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (6:58).

autoři: frv , Zuzana Marie Kostićová
Spustit audio