Ve světě tmy a modrozeleného svitu. O zraku hlubinných ryb a kosmických sondách k planetkám a dál
Co a jak vidí hlubokomořské ryby (4:36 ) – Procházka únorovou oblohou (24:39) – Kosmonautika v roce 2025, 5. část: Planetky, Jupiter a hranice Sluneční soustavy (30:54)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, kdy se poprvé objevil a začal soustavněji používat geografický název Mexický záliv, povíme si o velké národní mořské rezervaci, kterou vyhlásila tichomořská Republika Marshallovy ostrovy, prozradíme vám, proč se v přírodě Tchaj-wanu přemnožili nepůvodní leguáni zelení, zmíníme se o krádeži starověkých dáckých zlatých cenností, zapůjčených z Rumunska na výstavu v Nizozemí a nakonec uslyšíte o novém objevu sondy Juno – obřím systému magmatických komor na Jupiterově měsíci Io.
Co vidí hlubokomořské ryby
Už první pionýrské ponory našich křehkých podmořských plavidel ukázaly, že ani v hluboké temnotě tisícových hloubek, pod nesmírným tlakem vodního sloupce, nejsou oceány a moře bez života. S pomocí speciálních zařízení a dálkově ovládaných průzkumníků se vědci od té doby snaží hlubokomořské živočichy objevovat a pozorovat, ale také zjišťovat, jaké adaptace jim život v extrémních podmínkách umožňují. Do výzkumu těchto adaptací se v případě hlubokomořských ryb zapojili i naši odborníci. Především je zajímají jejich oči, které tito obyvatelé temných hlubin – pro někoho možná překvapivě – většinou neztratili.
Zrakem hlubokomořských ryb se zabývá zooložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pro začátek nám prozradila, že jsou v oceánech místa, kam se ani ryby potopit nemohou; a také vysvětlila, proč. Liší se oči hlubinných ryb nějak významněji od našich očí a k čemu rybám jsou? Co a jak jimi vidí? Pro středoevropského badatele je to nečekané téma: jak se v našich podmínkách shání exempláře pro výzkum, zvlášť pokud vás zajímá jeden konkrétní druh, který nepatří k nejhojnějším?
Od planetek k hranicím Sluneční soustavy
V poslední části přehledu očekávaných událostech v kosmonautice a výzkumu vesmíru pro rok 2025 se ještě jednou vrátíme k planetkám a pak navštívíme vnější planety Sluneční soustavy; podíváme se i na její nejzazší hranice. I tam se pohybují vyslanci pozemské techniky, se stále funkčními přístroji, které sbírají zajímavá data: sonda New Horizons a oba Voyagery.
O kosmických stanicích, družicích i sondách vypráví i po páté popularizátor kosmonautiky Dušan Majer, šéfredaktor webu Kosmonautix.cz. Zmíní se také o nových sondách k planetkám a sondě Juno, která obíhá plynného obra Jupitera.
Související
-
Jak ryby vidí svět? Velmi dobře, dokonce rozeznají víc barev než člověk, popisuje vědkyně
„Snažíme odhalit, jakým způsobem asi vidí, a také rozdíly mezi jednotlivými druhy, protože ne všechny vidí stejně,“ přibližuje výzkum ichtyoložka Zuzana Musilová.
-
Ušní boltec má společný původ se žábrami ryb. Přepínače genů jsou stejné půl miliardy let
Vnější ucho člověka evolučně souvisí se žábrami ryb a mořských členovců. Máme s nimi společnou elastickou chrupavku, i regulátory, které řídí přepis genů do bílkovin.
-
Měsíc Io jako sopečná laboratoř
Na povrchu Io, jednoho ze čtyř Galileovských měsíců planety Jupiter, se nachází několik set aktivních vulkánů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.