Archeologické terény Pražského hradu a jejich ochrana, odkud k nám přišla káva a nejasný původ čaje
Poslechněte si:
01:08 - Objevy a události
04:24 - Archeologické terény Pražského hradu
21:20 - Historie vědy: O Duchu zákonů
25:27 - Soutěž o Knihu měsíce
26:38 - Kofeinové nápoje a Evropa, 2. část: Nejstarší historie kávy
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že i letos, stejně jako před rokem, jsou nejčastějšími návštěvníky našich ptačích krmítek sýkory koňadry, představíme vám nejmenšího chameleona na světě ze severního Madagaskaru a také hypotézu některých britských archeologů, že slavný kamenný kruh Stonehenge stál původně jinde a na své současné místo byl ještě v pravěku přestěhován; vyzveme vás také k účasti v konkurzu na nové astronauty, který vypisuje Evropská kosmická agenutra a zmíníme se o úspěšném navedení arabské a také čínské sondy na oběžnou dráhu kolem Marsu.
Ohrožené podzemí Pražského hradu
Jak asi víte, Pražský hrad není jen souborem památek, které jsou vidět na povrchu – všechny ty domy, paláce a kostely stojí na pozůstatcích starších fází své výstavby, ale také nad základy zaniklých objektů, které jsou očím běžného návštěvníka skryté. Nejvíc o nich vědí archeologové, kteří jsou také dobře obeznámeni se stavem, v jakém se tyto zbytky staré zástavby Hradu, odkryté především v minulém století při odborných výzkumech, nacházejí dnes. Ten stav není ideální a je potřeba něco s tím dělat. Sledovat, zkoumat, napravovat, zkoušet nové postupy. To všechno má být součástí hned dvou odborných projektů, které jsou aktuálně „v rozjezdu“.
Archeologickými areály Pražského hradu nás provede Jana Maříková-Kubková, vedoucí oddělení archeologie středověku Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze, a jeho pracoviště právě na Pražském hradě. V jakém stavu jsou tyto archeologické areály? A jsou prozkoumané kompletně – nebo se tam ještě nacházejí neprokopaná místa, kde se mohou realizovat současní či budoucí badatelé? Jak je chránit před zkázou? A proč do těchto areálů nemá vstup veřejnost?
Odkud přišla káva? A odkud čaj?
Nejstarší historií kakaa jsme v minulém Planetáriu načali seriál, věnovaný pronikání kofeinových nápojů do Evropy na prahu raného novověku. Inspirací nám je kniha historika lékařství a odborníka na dějiny výživy Karla Černého „Ze zámoří do Čech". Začali jsme možná překvapivým konstatováním, že před příchodem kakaa, kávy a čaje Evropané žádné povzbuzující nápoje neznali. O kakau se dozvěděli až po objevení Ameriky – první zmínka o něm se nachází v popisu čtvrté cesty Kryštofa Kolumba a je datována rokem 1502.
S kávou to bylo trochu složitější, protože mezi pravlastí kávy a Evropou neleží žádný oceán. A když, tak jedině oceán písku. Odkud k nám tedy přišla? O tom stejně jako před týdnem hovoří Karel Černý z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Káva se stala typickým nápojem muslimského světa. Ale jak moc byla rozšířená a také oblíbená? Pili ji všichni nebo se její konzumace omezovala na bohatší, movitější a významnější vrstvy muslimské společnosti? Jak se připravovala – a jak zachutnala Evropanům? A proč je historie čaje zahalená tak hustou asijskou mlhou?
Související
-
Jana Maříková-Kubková: Jak se dá z hudebních zápisů v...
Archeoložka Jana Maříková Kubková doplňuje bílá místa příběhu Pražského hradu. Historii přečte ze střepu keramického džbánku nalezeného na Opyši nebo z rolničky z p...
-
Planetárium o viditelné i neviditelné podobě katedrály sv. Víta a divadle Zajímavé fyziky
Katedrála sv. Víta, viditelná i neviditelná: archeoložka Jana Maříková-Kubková - Zábavná fyzika: fyzik Tomáš Tyc - Mýty, omyly a novinky astronomie: Magnetické pole Slunce
-
„Má káva revoluční potenciál? Ne, to spíš konopí.“ Jak se měnila historie přemýšlení o drogách?
„Drogy vyvolávají dvojí reakce. Buď je lidé užívají, nebo nenávidí,“ říká v rozhovoru antropolog a filozof Vít Pokorný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.