Archeologické terény Pražského hradu a jejich ochrana, odkud k nám přišla káva a nejasný původ čaje

21. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Archeologické terény pod III. nádvořím Pražského hradu
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:08 - Objevy a události
04:24 - Archeologické terény Pražského hradu
21:20 - Historie vědy: O Duchu zákonů
25:27 - Soutěž o Knihu měsíce
26:38 - Kofeinové nápoje a Evropa, 2. část: Nejstarší historie kávy

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že i letos, stejně jako před rokem, jsou nejčastějšími návštěvníky našich ptačích krmítek sýkory koňadry, představíme vám nejmenšího chameleona na světě ze severního Madagaskaru a také hypotézu některých britských archeologů, že slavný kamenný kruh Stonehenge stál původně jinde a na své současné místo byl ještě v pravěku přestěhován; vyzveme vás také k účasti v konkurzu na nové astronauty, který vypisuje Evropská kosmická agenutra a zmíníme se o úspěšném navedení arabské a také čínské sondy na oběžnou dráhu kolem Marsu.

Ohrožené podzemí Pražského hradu

Archeologické terény pod III. nádvořím Pražského hradu

Jak asi víte, Pražský hrad není jen souborem památek, které jsou vidět na povrchu – všechny ty domy, paláce a kostely stojí na pozůstatcích starších fází své výstavby, ale také nad základy zaniklých objektů, které jsou očím běžného návštěvníka skryté. Nejvíc o nich vědí archeologové, kteří jsou také dobře obeznámeni se stavem, v jakém se tyto zbytky staré zástavby Hradu, odkryté především v minulém století při odborných výzkumech, nacházejí dnes. Ten stav není ideální a je potřeba něco s tím dělat. Sledovat, zkoumat, napravovat, zkoušet nové postupy. To všechno má být součástí hned dvou odborných projektů, které jsou aktuálně „v rozjezdu“.

Archeologickými areály Pražského hradu nás provede Jana Maříková-Kubková, vedoucí oddělení archeologie středověku Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze, a jeho pracoviště právě na Pražském hradě. V jakém stavu jsou tyto archeologické areály? A jsou prozkoumané kompletně – nebo se tam ještě nacházejí neprokopaná místa, kde se mohou realizovat současní či budoucí badatelé? Jak je chránit před zkázou? A proč do těchto areálů nemá vstup veřejnost?

Odkud přišla káva? A odkud čaj?

Bosenská souprava na přípravu turecké kávy v džezvě

Nejstarší historií kakaa jsme v minulém Planetáriu načali seriál, věnovaný pronikání kofeinových nápojů do Evropy na prahu raného novověku. Inspirací nám je kniha historika lékařství a odborníka na dějiny výživy Karla Černého „Ze zámoří do Čech". Začali jsme možná překvapivým konstatováním, že před příchodem kakaa, kávy a čaje Evropané žádné povzbuzující nápoje neznali. O kakau se dozvěděli až po objevení Ameriky – první zmínka o něm se nachází v popisu čtvrté cesty Kryštofa Kolumba a je datována rokem 1502.

S kávou to bylo trochu složitější, protože mezi pravlastí kávy a Evropou neleží žádný oceán. A když, tak jedině oceán písku. Odkud k nám tedy přišla? O tom stejně jako před týdnem hovoří Karel Černý z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Káva se stala typickým nápojem muslimského světa. Ale jak moc byla rozšířená a také oblíbená? Pili ji všichni nebo se její konzumace omezovala na bohatší, movitější a významnější vrstvy muslimské společnosti? Jak se připravovala – a jak zachutnala Evropanům? A proč je historie čaje zahalená tak hustou asijskou mlhou?

Spustit audio

Související