Známá i tajemná jiřička obecná, pták roku 2020 a první listování atlasem českých hradišť

15. březen 2020

Poslechněte si:

01:08 - Objevy a události
04:33 - Jiřička obecná, pták roku 2020
21:45 - Mýty, omyly a novinky astronomie: Betelgeuze
24:44 - Soutěž o Knihu měsíce
25:49 - Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť

V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, že nejčastějším ptákem na našich krmítkách je sýkora koňadra, zmíníme se o hlubokomořském korýši, který neunikl před mikroplasty ani v Mariánském příkopu a také uslyšíte, co vědci vyzkoumali z obsahu žaludků mrazem zakonzervovaných mamutů a srstnatých nosorožců; povíme vám něco málo o posledním letu kosmického kamionu Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici a nakonec se dozvíte, jaké jméno dostalo průzkumné vozítko, které poletí k Marsu v rámci americké mise Mars 2020.

Známá i tajemná jiřička obecná

Logo

Ptákem roku 2020 byla vyhlášena jiřička obecná. Pták všeobecně známý a zdálo by se i poměrně hojný. Skoro každý z nás může na jaře a v létě pozorovat „cvrkot“ v některé z jiřiččích kolonií – jiřičky mají totiž rády naše domy, na které lepí svá hnízda. Proč tedy byla jiřička vyhlášena ptákem roku, když jí, jak se zdá, vůbec nic nechybí? Důvod je jednoduchý – přibývá lidí, kterým jiřičky vadí; nechtějí za okny jejich hnízda, štítí se špíny, bojí se parazitů a nákazy. A vědci mají ještě jeden důvod: i když jsou jiřičky v naší přírodě hojné, pořád je dost věcí, které o nich nevíme. Třeba se ta tajemství díky letošní kampani podaří aspoň trochu poodhalit. A snad se také trochu zlepší vztah lidí k jiřičkám.

O jiřičkách hovoří zoolog a ornitolog Václav Beran, vedoucí přírodovědného oddělení Muzea města Ústí nad Labem.

Když se řekne „hradiště“

Keltská cisterna dnes vypadá jako rybníček

Jedním z nejznámějších historických a také archeologických fenoménů na našem území jsou opevněná místa, pro které se u nás vžilo označení „hradiště“. Nemusela to být jen sídliště – účel některých hradišť je dodnes záhadou. Netušíme, proč byla postavena a často ani nevíme, co jejich stavitele vedlo k tomu, aby je postavili tam, kde dnes jejich zbytky nacházíme. Hradiště přitom není nutné zkoumat jen v terénu. Spoustu zajímavých informací mohou přinést analýzy, postavené na geografických informačních systémech. Stačí zanést polohu hradišť do mapy a sledovat (někdy i dost nečekané) souvislosti. Podobné souhrnné mapy třeba pro území Čech však nebyly k mání. Změnil to až nový Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách, vydaný nedávno Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky v Praze.

Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť připravil devítičlenný autorský kolektiv pod vedením archeologa Vladimíra Salače z pražského Archeologického ústavu. S ním také do tohoto atlasu spolu nahlédneme.

Spustit audio

Související