Tři kameny jsou zeď: Příběhy z dějin archeologie

Když se před pár lety při agresi islamistů kácely sloupy starověké Palmýry, slavné archeologické lokality i oblíbeného cíle turistů v Sýrii, leckomu bylo těžko u srdce. Pro vědce, kteří se zabývají dějinami Předního východu a Středomoří, to byla přímo tragédie.

Tři kameny jsou zeď|foto:Nakladatelství Vyšehrad

Americký archeolog a historik starověku Eric H. Cline, který velkou část svého profesního života strávil v Egyptě, Jordánsku i Řecku, na Krétě a v Izraeli, pod dojmem barbarských útoků na starověké památky napsal knihu „Tři kameny jsou zeď“, která vypráví příběh archeologie od jejich počátků, spjatých s náhodnými objevy, sběratelstvím i rabováním až po sofistikované metody současné vědy, jejichž prostřednictvím jsme schopni získat informace, o kterých si „otcové archeologie“ mohli nechat jen zdát. Díky nakladatelství Vyšehrad si knihu Erika Clinea můžete od loňska přečíst i v češtině.

Autor nás provází dějinami archeologických objevů, počínaje objevem Pompejí – ale nevypráví jen příběhy. Dozvíte se od něj třeba i to, čím k hlubšímu poznání některých dávno zkoumaných lokalit přispěla moderní věda. Těžiště vyprávění přitom leží hlavně ve Středomoří a přilehlých oblastech, což je vzhledem k autorově specializaci pochopitelné. Mnohdy hovoří z vlastní badatelské zkušenosti, což jeho knize dodává na barvitosti a ve výsledku pomáhá tvořit pozoruhodnou mozaiku zpráv o ztraceném čase a jeho probouzení k novému životu, dokonce s drobnými českými stopami.

Pompeje|foto:Pixabay

Po úvodním nahlédnutí do Tutanchamonovy hrobky vás čeká cesta za vybranými objevy ve starověké Itálii, v Egyptě i Mezopotámii, v oblasti takzvaného úrodného půlměsíce, v pravlasti lidského rodu, tedy Africe, v egejské oblasti, starém Řecku a Římě, ve Svaté zemi i v Novém světě. To vše je proloženo intermezzy, věnovanými praktickým otázkám archeologie. Dozvíte se z nich, jak badatelé poznají, kde je nejlepší kopat a jak se to v praxi dělá, jak se pozná stáří nalezených artefaktů a čím to je, že se některé z nich vůbec dochovají. Celá kapitola je také věnována tomu, zda si kdokoliv může ponechat to, co v zemi najde – vše se pochopitelně týká především velkých památek starověku; většina řečeného se však dá úspěšně aplikovat i na naše, „menší“ poměry.

Vztah k historii i základní archeologické názory či dilemata jsou platné všeobecně, stejně jako fascinace minulostí, která byla, je pryč, ale nechala po sobě nesmazatelné stopy, jejichž odkrývání a interpretace jsou hlavní inspirací a pracovní náplní archeologů. A právě o té fascinaci a jejich zdrojích kniha Erika Clinea „Tři kameny jsou zeď“ pojednává především.

Eric H. Cline: Tři kameny jsou zeď. Příběhy z dějin archeologie. Praha: Vyšehrad, 2020. ISBN 978-80-7601-344-5.