1177 př. Kr. Zhroucení civilizace a invaze mořských národů

03613672.jpeg
03613672.jpeg

Historik a archeolog Eric H. Cline pátrá po příčinách kolapsu, který na sklonku doby bronzové uvrhl do chaosu vzkvétající civilizace východního Středomoří.

Když egyptský faraon Ramesse III. v osmém roce své vlády – patrně roku 1177 před Kristem – porazil vojska nájezdníků, kterým až historikové moderní éry začali přezdívat „mořské národy“, stál už Egypt (aniž to panovník sám tušil) na hraně velkého úpadku. Jako ostatně všechny tehdejší rozvinuté civilizace pozdní doby bronzové.

Z archeologických i písemných pramenů víme, jak komplexní a vzájemně propojené společenství národů a etnik obývalo po tři staletí východní Středomoří a přilehlé oblasti – mínójská Kréta a pak mykénské Řecko, Kypr, říše Chetitů v Malé Asii, království Mitanni v severní Mezopotámii, Babylónie i faraonský Egypt prožívaly po roce 1500 před Kristem svůj „zlatý věk“, provázány obchodem, výměnou řemeslníků i umělců, dynastickými sňatky, zasíláním bohatých darů a dokonce mírovými smlouvami.

A tento vzkvétající svět postihla na přelomu 13. a 12. století před Kristem jedna nebo více vzájemně provázaných katastrof, které způsobily kolaps celého systému, z něhož se některé civilizace už nevzpamatovaly a jiné ho přežily jen za cenu velkého úpadku. Co se tehdy stalo je už léta předmětem zájmu badatelů, posíleného poslední dobou také pocitem jakéhosi historického déjà vu v souvislosti se stavem našeho současného globalizovaného světa.

Zhroucení civilizace

Záhadu globální krize na sklonku doby bronzové se snaží vyřešit i americký archeolog a historik starověku Eric H. Cline – ve své knize „1177 př. Kr. Zhroucení civilizace a invaze mořských národů“, kterou letos v českém překladu vydalo nakladatelství Vyšehrad. Kniha poskytuje fascinující pohled do historie sledované oblasti od konce 16. století před Kristem až do nešťastných událostí začátku 12. století. Nijak přitom nezastírá, že přes veškerý pokrok v historických bádáních stále nevíme, co všeobecný úpadek mohlo zavinit.

Vědci se dosud neshodli ani na tom, kdo byly a odkud přišly mořské národy. Zdá se ale jisté, píše Eric Cline, že pouze tato invaze (pokud jí tak vůbec můžeme říkat) úpadek východního Středomoří nezavinila. Příčin bylo zřejmě víc – častá zemětřesení, změna klimatu, vysychání a s ním spjatá neúroda a hladomor, společenské otřesy či přerušení obchodních kontaktů. Stejně jako předtím historii „zlatého věku“, probírá Cline i všechny faktory, které mohly úpadek zavinit a o nichž máme jakés takés důkazy. Konkrétního viníka však stále nenachází.

Co víme jistě, říká v závěru své knihy, je skutečnost, že z chaosu a úpadku vyrostla nakonec po pár staletích nová civilizace – a na to bychom měli pamatovat i dnes. „Někdy je k obnově ekosystému pralesa a uvolnění místa pro nový porost zapotřebí rozsáhlého požáru,“ píše Eric H. Cline. A já za sebe dodávám, že ve mně sílí pocit, jako by už kolem nás zase doutnaly jiskry.

Eric H. Cline: 1177 př. Kr. Zhroucení civilizace a invaze mořských národů. Praha: Vyšehrad, 2019. ISBN 978-80-7429-805-9.