Říp: Hora předků aneb O krajině světel a stínů
Geolog a spisovatel Václav Cílek a dva archeologové, Martin Gojda a Martin Trefný, hledají a objevují prostorovou, historickou i mytickou podstatu nejslavnější hory Čechů.
Kdysi dávno, ještě jako studenti, jsme každý srpen z recese podnikali noční výstupy na Říp. Začínaly ve vražkovské hospodě U Roháčků, odkud jsme za setmění vyráželi do polí. Byly to zážitky vpravdě mystické: Říp jako temná kupa před námi, pěšina, kroutící se lesem, krkolomný výstup mezi skalkami, korunovaný výhledem do širé krajiny, v níž jako diadémy zářila světla vsí – Vražkov, Straškov, Mnetěš, Ctiněves, Černouček, Kostomlaty.
Tehdy se prohloubil můj vztah k Řípu jako k hoře s tajemstvím nebo přinejmenším bohatou historií. Vztah, který dodnes nevyčpěl. Proto jsem se zájmem sáhl po knize Říp: Hora předků Václava Cílka a dvou Martinů – Gojdy a Trefného, kterou nedávno vydalo nakladatelství Dokořán. Rozhodně mě nezklamala… Její úvodní část je věnována fyzické tváři Podřipska, ploché krajiny obtékané řekami, z níž Říp ční jako nepřehlédnutelná „osa světa“. Spisovatel a geolog Václav Cílek pak navazuje kapitolou o geologické minulosti Řípu, vrchu sopečného původu. Procesy, které mu daly dnešní podobu, začaly už ve třetihorách, před 26 miliony lety a dodnes jsou předmětem neutuchajícího odborného zájmu.
Podřipsko je kraj s bohatou historií, známou z kronik i pověstí, ale také díky archeologům. Právě v letech, kdy jsme konali své noční výstupy, podnikal archeolog Martin Gojda první letecké průzkumy krajiny pod Řípem. Díky porostovým příznakům objevoval v polích zaniklé příkopy, pozůstatky mohyl, obydlí, hroby, zásobnice. Co není z povrchu zjevné, z výšky se ve správném světle a roční době jeví jako na dlani. Své pravěké objevy popisuje Martin Gojda ve třetí části knihy. V té čtvrté se věnuje stopám válečných příprav z léta roku 1813, kdy vznikla v okolí Řípu obranná linie před hrozícím vpádem francouzské armády, k němuž nakonec nedošlo. I zaniklá polní opevnění jsou nejlépe vidět z letadla.
Na krajinu Podřipska se archeologové nedívají jen z výšky, podnikli tam řadu výzkumů, které shrnuje pátá kapitola archeologa Martina Trefného. Významné objevy, které tyto výzkumy přinesly, svědčí o mimořádném zájmu našich předků o krajinu Podřipska a snad i o Říp samotný, středobod a těžiště jejich světa. Proměnám Řípu, jeho chápání i symbolickému významu v naší národní historii jsou věnovány závěrečné kapitoly Václava Cílka, které končí úvahami o krajině jako takové a jejím mýtu. Knihu Říp: Hora předků doplňuje doslov nestora české archeologie Karla Sklenáře, výčet zajímavých lokalit Podřipska, které stojí za návštěvu, a bohatý obrazový doprovod.
Ať už vás zajímá geologická, archeologická, historická, literární nebo mystická linka, všechny společně novou knihou o Řípu prostupují, proplétají se v ní a mísí. Připomíná to onen noční pohled do krajiny. Jasná a zářivá místa se střídají s temnými. Něco známe, něco je zahaleno tajemstvím – a zůstane to tak nejspíš navždy.
O knihu Václava Cílka, Martina Gojdy a Martina Trefného „Říp: Hora předků“ z produkce nakladatelství Dokořán s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte do neděle 1. března.
Václav Cílek, Martin Gojda, Martin Trefný: Říp. Hora předků. Praha: Dokořán, 2025. ISBN 978-80-7675-262-7.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
