Peregrine, Odysseus a SLIM: třikrát k Měsíci - a první cesta za tajemstvím pravěkých dlouhých mohyl
Třikrát k Měsíci (4:31) – Příběhy se čtyřkou: Taneční šílenství (20:56) – Kniha měsíce: Za Ztraceným světem A. C. Doyla (25:42) – Dlouhé mohyly, 1. část: Eneolit (30:07)
V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme organismus s největším známým genomem, vzácnou kapradinu z Nové Kaledonie, pozveme vás do muzea zkamenělých výkalů – koprolitů v Arizoně, prohlédneme si nově objevené dětské kresby ze zdí domů v italských Pompejích, ke hvězdě Kepler-10 se zaletíme podívat na planetu, která je mnohem „normálnější“, než si astronomové mysleli a skončíme u planetky Dinkinesh, která má neobvyklý dvojitý měsíček – podobnou formaci těles zatím vědci ještě nikdy nepozorovali.
Tři první letošní pokusy o Měsíc
Na povrchu Měsíce je a bude v letošním roce opravdu živo. Jistě jste zaznamenali, že v noci na neděli 2. června přistála na jeho odvrácené straně čínská sonda Čchang'e 6, odebrala vzorky horniny a návratové pouzdro s nimi pak vzlétlo na oběžnou dráhu kolem našeho souputníka. K Zemi se vydá 20. června. Byl to už čtvrtý letošní pokus o dosažení Měsíce, a zatím nejúspěšnější. Jaké byly ty předchozí tři? O měsíčních misích z počátku roku 2024 hovoří Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně.
8. ledna startovala mise Peregrine Mission One. Měl to být první americký lunární modul po programu Apollo; zároveň šlo o první start rakety Vulcan Centaur společnosti Astrobotic Technology. V rámci stejného programu, na kterém participuje agentura NASA, letěl v únoru i lunární modul společnosti Intuitive Machines Nova-C, mise IM-1 Odysseus. Sonda SLIM, technologický produkt japonské kosmické agentury JAXA, startovala už loni v září a přistávala letos 19. ledna. A byla ze všech tří nejúspěšnější.
Dlouhé mohyly: Pozdrav z eneolitu
Jedním z fenoménů, který po sobě v krajině střední, západní a severozápadní Evropy zanechali zemědělci období eneolitu, čili pozdní doby kamenné, jsou takzvané dlouhé mohyly. Liší se od sebe rozměry, tvarem, konstrukčními prvky i použitým materiálem. Společný je jim především extrémně podlouhlý tvar a skutečnost, že se v nich nacházejí pohřby. Ze středoevropského prostředí byly odedávna známé dlouhé mohyly z Polska nebo Německa, u nás jako by se nevyskytovaly. Teprve v posledních dekádách se – zejména s rozvojem letecké archeologie – zjistilo, že tyto monumenty bývaly i součástí naší krajiny. A nebylo jich málo: jen v Čechách je v současnosti známo na šedesát mohyl. Obklopuje je rouška tajemství, kterou se dnes a také v dalších pořadech pokusíme poodhrnout.
Zbytky dlouhých mohyl oplývá například krajina v okolí Řípu, tohoto magického středobodu české krajiny. Jedna z nich dokonce nejspíš inspirovala kronikáře Václava Hájka z Libočan, který ji označil za místo posledního odpočinku praotce Čecha. Právě tato mohyla u obce Ctiněves stála u počátku hlubšího zájmu archeologa Petra Krištufa z Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni o výzkum sociálních a rituálních monumentů eneolitu a jejich krajinného kontextu... Dlouhé mohyly budovali naši předkové v období eneolitu – co to bylo za období? Kde všude po Evropě se dá na eneolitické dlouhé mohyly narazit? A kde stojí ty nejstarší?
Související
-
Nový „závod o Měsíc“, sluneční sonda Parker Solar Probe jako držitel rekordů a výzvy paleogenetiky
Kosmonautika 2024, 4. část: Měsíc a librační body (4:22) – Historie: Řecko-perské války (20:54) – Sluneční rekordman Parker Solar Probe (26:54) – Paleogenetika (33:02)
-
Milan Halousek: Jednou budou lidé létat na dovolenou do orbitálního hotelu na oběžné dráze Země
Pojďte se toulat nekonečným vesmírem. Povíme si o tom, co se teď všechno na poli vesmírného výzkumu odehrává a co se ještě letos odehrávat bude.
-
Archeologové u Račiněvsi nedaleko Roudnice nad Labem našli druhou nejdelší mohylu v Česku
Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni u Račiněvsi na Podřipsku objevili druhou nejdelší mohylu v Česku z pozdní doby kamenné. Uvnitř našli 2 různě staré hroby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
