Nový „závod o Měsíc“, sluneční sonda Parker Solar Probe jako držitel rekordů a výzvy paleogenetiky

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, kolik vodních ptáků právě zimuje na jezeře Most, které patří k našim nejvýznamnějším zimovištím, prohlédneme si dva tisíce let starý železný nůž z ostrova Fyn, který díky nápisu na střence patří k nejstarším důkazům o vzdělanosti některých obyvatel Dánska, povíme si o zásobách vodního ledu, které pravděpodobně skrývá marsovská oblast Medusae Fossae, představíme vám prvního tureckého kosmonauta a budeme se věnovat nedávnému pádu bolidu západně od Berlína, který byl o pár hodin dříve předpovězen a také očekáván.

Kosmonautika 2024: Měsíc a librační body

Sonda SLIM na snímku pořízeném sondou LEV-2 na Měsíci|foto:Japan Aerospace Exploration Agency, Takara Tomy, Sony Group, Doshisha University, Reuters

První bod letošních měsíčních plánů pozemským technikům nevyšel. Lunární lander Peregrine od americké firmy Astrobotic sice úspěšně odstartoval, ale po technických problémech byl nakonec naveden do zemské atmosféry, kde shořel. 19. ledna pak na Měsíci přistál japonský lunární modul SLIM. Bylo to přistání sice přesné, ale nikoliv bez problémů – aparát se při něm překotil a na jeho sluneční panely nedopadalo světlo. To už se změnilo: kontakt byl navázán a SLIM by měl pracovat až do nástupu lunární noci. Japonsko je pátou zemí, které se měkké přistání na Měsíci povedlo... Zaniklý americký lander Peregrine byl realizován v rámci programu CLPS, jehož cílem je, aby americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA byl jen jedním z koncových zákazníků, kteří si kupují komerční služby v oblasti užitečného lunárního zatížení. V rámci programu CLPS se letos vydají k Měsíci i další mise. Ale o tom už nechme povídat popularizátora kosmonautiky Dušana Majera, šéfredaktora webu Kosmonautix.cz. A jaké další měsíční mise se letos chystají?

Ještě dál, než obíhá Měsíc, leží takzvané librační nebo Lagrangeovy body soustavy Země-Slunce. Především dva z těchto bodů jsou oblíbenými cíli, do nichž směřují pozemské sondy, určené především k výzkumu Slunce, případně vzdáleného vesmíru. Co vlastně jsou ty librační body zač a jaké přístroje tam pracují?

Slunce, naše mateřská hvězda|foto:Shutterstock

Sonda Parker Solar Probe

Kromě už zmíněných sond, které Slunce pozorují z libračního bodu L1, krouží kolem naší hvězdy už několik let observatoř Solar Orbiter a také americká sonda Parker Solar Probe; držitel řady rekordů. Žádná sonda se zatím nedostala ke Slunci tak blízko jako Parker Solar Probe; žádná také neletěla rychleji. V tuto chvíli je na protáhlé dráze s nejnižším bodem 7,9 milionů kilometrů od Slunce. Při tomto nejbližším přiblížení zrychluje až na závratných 176 kilometrů za sekundu. Co ji čeká v průběhu letošního roku? To ví opět Dušan Majer.

Výzvy paleogenetiky

Švédský biolog a odborník na evoluční genetiku Svante Pääbo s replikou lebky neandrtálce|foto:Profimedia

Švédský biolog Svante Pääbo je od roku 2022 laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Byla mu udělena „za objevy v oblasti genomů vyhynulých homininů a lidské evoluce“. Pojmem „hominini“ se označuje skupina, odborně tribus, zahrnující člověka a jeho nejbližší příbuzné – dva druhy šimpanzů; ale také řadu našich i šimpanzích vyhynulých předků včetně toho našeho posledního společného. Svante Pääbo a jeho tým položili výzkumem homininů jeden ze základních kamenů oboru, který se označuje jako paleogenetika. Badatelé produkují stále další a další studie, které přinášejí mnoho zajímavých informací. Jak nám řekl antropolog Viktor Černý z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze, v budoucnu se jistě můžeme těšit na spoustu objevů i překvapení. Jen bude třeba překonat jisté překážky.