Biolog Svante Pääbo nobelistou i detektivem, neandrtálské geny v nás a nekonečně konečný vesmír
Biolog Svante Pääbo nobelistou a také detektivem (4:23) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Sonda InSight a marsotřesení (23:04) – Je vesmír konečný či nekonečný? (28:23)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o objevu dalšího díla slavného nizozemského malíře Rembrandta, u kterého však není jasné, proč vlastně vzniklo; uslyšíte, kolik kousků mikroplastů spolykají při svých lovech velryby, povíme si, proč se nejspíš africkým nosorožcům zkracují rohy, představíme vám novou íránskou raketu, ze které má náš západní svět tak trochu obavy a na závěr se zmíníme o kybernetickém útoku, který zbrzdil vědeckou práci největšího pozemského teleskopu ALMA.
Biolog Svante Pääbo nobelistou i detektivem
Letošním laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství se stal švédský biolog Svante Pääbo, vědec, který se svým týmem odhalil mnohá tajemství z minulosti lidského rodu, skrytá v naší genetické výbavě. Právě jeho výzkumy ukázaly, že máme ve svých genech nepřehlédnutelnou stopu dávných a velmi těsných kontaktů s neandrtálci a také jejich sesterskou skupinou z Asie, označovanou jako denisovci či denisované. Mnohé z těchto genetických příměsí jsou pro nás i dnes užitečné a můžeme být rádi, že je máme. Zjištění biologa Svanteho Pääba mají proto nezanedbatelný význam i z pohledu biomedicínského, čistě kvůli zdravému vývoji současných populací.
Svante Pääbo byl oceněn za své objevy v oblasti evoluční genetiky. Je o něm známo, že patří k průkopníkům paleogenetiky. Co si pod tím vším máme představit? O tom hovoří antropolog Viktor Černý z Oddělení přírodních věd a archeometrie Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze... Jaké neandrtálské geny v sobě nosíme? Jak došlo k objevu denisovanů a jak vypadá jejich otisk v naší DNA? Jak moc se liší DNA anatomicky moderního člověka od té neandrtálské? A kolik odlišností je mezi námi a našimi současnými nejbližšími příbuznými, totiž šimpanzi? I tím se Svante Pääbo se svými kolegy zabýval.
Vesmír konečný, či nekonečný?
Může být vesmír konečný? O tom se už diskutuje stovky let. Pro někoho je, pro jiného není – hlavní otázkou zůstává, jestli je vůbec možné to nějakým způsobem zjistit. Kam se máme dívat? A jak daleko? Má vesmír něco jako horizont? Svým způsobem ano, říká Petr Kulhánek, profesor Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT a odborný pracovník Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Je to ale náš vlastní horizont, daný našimi pozorovacími možnostmi a stářím vesmíru. A existují nějaké odhady, jak by hypotetický konečný vesmír měl být velký?
Související
-
Malé dílky zacvaknete jako lego a je to. Klik-chemie vynesla svým objevitelům Nobelovu cenu
Známe jména těch, kdo si v prosinci převezmou Nobelovy ceny, a to i v kategorii fyziologie či medicína, fyzika nebo chemie.
-
Jsme takoví mezidruhoví hybridi, popisuje známý biolog vývoj člověka
Tajemství evoluce člověka, antropogeneze, odhalí Jaroslav Petr. Kolik druhů pravěkého člověka známe, jakou roli ve vývoji sehráli Neandrtálci? Připravila Markéta Ševčíková
-
Zuby z jeskyní. Nové otázky z dějin rodu Homo
Komu patří osm zubů z izraelské jeskyně Kesem? Žil opravdu v Děnisově jeskyni na Sibiři dosud neznámý druh člověka?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
