Biolog Svante Pääbo nobelistou i detektivem, neandrtálské geny v nás a nekonečně konečný vesmír

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o objevu dalšího díla slavného nizozemského malíře Rembrandta, u kterého však není jasné, proč vlastně vzniklo; uslyšíte, kolik kousků mikroplastů spolykají při svých lovech velryby, povíme si, proč se nejspíš africkým nosorožcům zkracují rohy, představíme vám novou íránskou raketu, ze které má náš západní svět tak trochu obavy a na závěr se zmíníme o kybernetickém útoku, který zbrzdil vědeckou práci největšího pozemského teleskopu ALMA.

Biolog Svante Pääbo nobelistou i detektivem

Rekonstrukce vzhledu neandrtálce z Přírodovědného muzea v Londýně|foto: Chettaprin.P, Shutterstock

Letošním laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství se stal švédský biolog Svante Pääbo, vědec, který se svým týmem odhalil mnohá tajemství z minulosti lidského rodu, skrytá v naší genetické výbavě. Právě jeho výzkumy ukázaly, že máme ve svých genech nepřehlédnutelnou stopu dávných a velmi těsných kontaktů s neandrtálci a také jejich sesterskou skupinou z Asie, označovanou jako denisovci či denisované. Mnohé z těchto genetických příměsí jsou pro nás i dnes užitečné a můžeme být rádi, že je máme. Zjištění biologa Svanteho Pääba mají proto nezanedbatelný význam i z pohledu biomedicínského, čistě kvůli zdravému vývoji současných populací.

Rekonstrukce možné podoby mladé ženy, jejíž pozůstatky byly nalezeny v Denisově jeskyni na Sibiři|foto:Profimedia

Svante Pääbo byl oceněn za své objevy v oblasti evoluční genetiky. Je o něm známo, že patří k průkopníkům paleogenetiky. Co si pod tím vším máme představit? O tom hovoří antropolog Viktor Černý z Oddělení přírodních věd a archeometrie Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze... Jaké neandrtálské geny v sobě nosíme? Jak došlo k objevu denisovanů a jak vypadá jejich otisk v naší DNA? Jak moc se liší DNA anatomicky moderního člověka od té neandrtálské? A kolik odlišností je mezi námi a našimi současnými nejbližšími příbuznými, totiž šimpanzi? I tím se Svante Pääbo se svými kolegy zabýval.

Vesmír konečný, či nekonečný?

Vesmír|foto:Fotobanka Pixabay, WikiImages, Licence Pixabay, ©

Může být vesmír konečný? O tom se už diskutuje stovky let. Pro někoho je, pro jiného není – hlavní otázkou zůstává, jestli je vůbec možné to nějakým způsobem zjistit. Kam se máme dívat? A jak daleko? Má vesmír něco jako horizont? Svým způsobem ano, říká Petr Kulhánek, profesor Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT a odborný pracovník Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Je to ale náš vlastní horizont, daný našimi pozorovacími možnostmi a stářím vesmíru. A existují nějaké odhady, jak by hypotetický konečný vesmír měl být velký?