Sonda Euclid, temná hmota a geometrie vesmíru. Léčiva ve vodách, kde se tam vzala a co s nimi

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o nově objeveném obrazu malířského mistra Rembrandta, přiblížíme si aktivity chorvatských biologů, kteří zachraňují ohrožené mořské mlže kyjovky šupinaté, vyzveme vás k dalšímu pátrání po výskytu hmyzožravé bělozubky tmavé na našem území, prohlédneme si neobvykle zdobené bronzové kování z raného středověku, které se našlo nedaleko Břeclavi a nakonec zauvažujeme, jestli už není na čase zákonně chránit některé oblasti na Měsíci, které by v budoucnu mohly být zničeny nebo k nepoznání změněny lidskou aktivitou.

Euclid, temná hmota a geometrie vesmíru

Start kosmické lodi Euclid (ESA) nesené raketou Falcon 9|foto:Paul Hennesy, Profimedia

Od konce letošního léta obíhá kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Slunce–Země kosmická sonda Euclid, vybavená vesmírným dalekohledem. Lagrangeův bod nebo jinak librační centrum je místo, kde se vyrovnává gravitační a odstředivá síla dvou velkých těles; relativně lehké třetí těleso, třeba kosmická sonda, se může v blízkosti tohoto bodu pohodlně a bez větší námahy usadit. V libračním centru L2, které leží na spojnici Slunce a Země jakoby skryto za naší planetou, se proto v současnosti nachází spousta dalších sond, funkčních i nefunkčních. Právě odtud pozoruje kosmické dálavy i vesmírný dalekohled Jamese Webba. Jde mu to dobře, a tak astronomové a astrofyzici doufají, že stejně úspěšný bude i nový kosmický teleskop Euclid.

Kupa galaxií v souhvězdí Persea na snímku dalekohledu Euclid|foto:ESA/Euclid/Euclid Consortium/NASA, image processing by J.-C. Cuillandre (CEA Paris-Saclay), G. Anselmi, CC BY-SA 3.0 IGO, ©

Euklides byl řecký matematik přelomu 4. a 3. století před Kristem. Je považován za zakladatele oboru geometrie. Protože nový kosmický dalekohled by měl, jak uslyšíte, přinést spoustu nových a zásadních informací právě o geometrii vesmíru, pojmenovat ho po Euklidovi bylo celkem na místě. O cestě i úkolech sondy Euclid hovoří astrofyzik Petr Kulhánek a po něm Jan Spratek, oba odborní pracovníci pražské Hvězdárny a planetária. Jaké jsou základní parametry sondy Euclid a jak je na svůj úkol přístrojově vybavena? Má šanci získat data, která by umožnila objasnit tajemství temné hmoty, a ještě větší záhadu takzvané temné energie?

Voda, léčiva - a co s nimi?

Odběr vzorků sedimentu na přehradě Nechranice|foto:Sylvie Kříženecká, Fakulta životního prostředí UJEP Ústí nad Labem

O tom, že se prakticky v jakékoliv vodě, mořské, říční, kohoutkové i té balené, nacházejí miniaturní částečky plastu, které dennodenně konzumujeme, jste už v Planetáriu slyšeli. Ve vodě se však nachází i leccos jiného. Třeba léčiva – a to nejen ta, která jsme zkonzumovali a částečně vyloučili. Ale i léčiva ve své původní podobě. Dostávají se tam třeba vinou nesprávného zacházení s prošlými léky, které neskončí tam, kde by měly – totiž v lékárnách. Místo toho skončí v přírodním prostředí, a to jistě není ideální stav.

Vzorky sedimentu z přehrady Nechranice|foto:Sylvie Kříženecká, Fakulta životního prostředí UJEP Ústí nad Labem

Nějaké ty léky máme doma všichni a všichni je také občas užíváme. Které z nich byly „nejpopulárnější“ v posledních letech? To nám prozradila chemička Sylvie Kříženecká z fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Přítomnost léčiv se dá zjistit třeba odebíráním vzorků z přehradních sedimentů. Jakými metodami se dají léčiva z vody odstranit? A jsou tyto metody aplikovatelné již dnes, na úrovni čističek odpadních vod?