Indická cesta do vesmíru, touha po tmavém nebi a rady zkušeného astronoma

11. září 2023

Indická cesta do vesmíru (4:35) – Historie: Joe Valachi a porušení omerty (19:05) – Kniha měsíce: Katáriové. Impérium lovců mamutů (23:34) – Touha po tmavém nebi (28:21) 

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že vážně onemocnět během polární zimy na výzkumné stanici v Antarktidě není žádná legrace, přiblížíme vám objev středověkého hřbitova na Martinském náměstí v Třebíči, prozradíme vám, kam dopadla neovladatelná ruská lunární sonda Luna-25, zmíníme některá zjištění, odeslaná na Zemi z indického lunárního vozítka Pragján a řeč bude i o jeho přistávacím modulu Vikrám, který si na prahu lunární noci malinko poposkočil.

Indická cesta do vesmíru

Indický modul Vikrám na měsíčním povrchu

Kosmonautika je drahá. Kosmický klub zemí, které dokázaly vypustit vlastní raketou do vesmíru družici, se sice rozrůstá, ale mnoho členů nemá. Vedoucí místo si stále drží Rusové a Američani, následováni Evropskou kosmickou agenturou, Číňany a Japonci. V kosmickém klubu jsou však i exotičtější země. Třeba Indie. Je to země kontrastů, kde miliony lidí dodnes žijí v chudobě. Přesto má svůj kosmický program, jehož dalším vrcholem se letos v létě stalo úspěšné přistání na povrchu Měsíce a vypuštění sondy, určené k výzkumu Slunce. Indická „cesta ke hvězdám“ začala před více než půl stoletím.

Do historie indické kosmonautiky nás zve Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně.

Touha po tmavém nebi

Velký astronomický dalekohled pod soumračnou oblohou připravený k pozorování hvězd

Řada odborníků v čele s astronomy už léta bojuje proti přebytku světla. Vypadá to, jako by se naše civilizace děsila noční tmy, která je přitom zcela přirozená. Svítíme na silnice, náměstí a chodníky, i v době, kdy jsou prakticky pusté. Osvětlujeme vegetaci, průmyslové areály, parkoviště i kulturní památky, a to mnohdy tak nešikovně, že přitom svítíme pánubohu do oken. Nad našimi městy i obcemi se v noci vznáší nažloutlé čepice rozptýleného světla, ve kterém se ztrácí to nejkrásnější, co na obloze máme: totiž hvězdy. Absence tmy neprospívá našemu zdraví a zbytečné svícení vyčerpává i naše společné kasy a peněženky. Ví se to už dlouho, ale někdy to vypadá, jako by nám to bylo jedno.

Praha Národní divadlo světelné znečištění

Proč je potřeba, aby byla v noci tma? Jistě to není jen kvůli lepšímu výhledu astronomů? Ptali jsme se Martina Gembece, manažera planetária v liberecké iQLANDII a popularizátora astronomie. Proč vznikla v roce 2009 ve východní části Jizerských hor, na hranici s Polskem, Jizerská oblast tmavé oblohy, první mezinárodní park tmavé oblohy na světě? Kde je u nás největší tma? Kam si zajít na veřejné pozorování noční oblohy? Kde a jaké si pořídit vybavení, pokud byste se chtěli potěšit vlastní hvězdářskou aparaturou?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.