Indická cesta do vesmíru, touha po tmavém nebi a rady zkušeného astronoma
Indická cesta do vesmíru (4:35) – Historie: Joe Valachi a porušení omerty (19:05) – Kniha měsíce: Katáriové. Impérium lovců mamutů (23:34) – Touha po tmavém nebi (28:21)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že vážně onemocnět během polární zimy na výzkumné stanici v Antarktidě není žádná legrace, přiblížíme vám objev středověkého hřbitova na Martinském náměstí v Třebíči, prozradíme vám, kam dopadla neovladatelná ruská lunární sonda Luna-25, zmíníme některá zjištění, odeslaná na Zemi z indického lunárního vozítka Pragján a řeč bude i o jeho přistávacím modulu Vikrám, který si na prahu lunární noci malinko poposkočil.
Indická cesta do vesmíru
Kosmonautika je drahá. Kosmický klub zemí, které dokázaly vypustit vlastní raketou do vesmíru družici, se sice rozrůstá, ale mnoho členů nemá. Vedoucí místo si stále drží Rusové a Američani, následováni Evropskou kosmickou agenturou, Číňany a Japonci. V kosmickém klubu jsou však i exotičtější země. Třeba Indie. Je to země kontrastů, kde miliony lidí dodnes žijí v chudobě. Přesto má svůj kosmický program, jehož dalším vrcholem se letos v létě stalo úspěšné přistání na povrchu Měsíce a vypuštění sondy, určené k výzkumu Slunce. Indická „cesta ke hvězdám“ začala před více než půl stoletím.
Do historie indické kosmonautiky nás zve Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně.
Touha po tmavém nebi
Řada odborníků v čele s astronomy už léta bojuje proti přebytku světla. Vypadá to, jako by se naše civilizace děsila noční tmy, která je přitom zcela přirozená. Svítíme na silnice, náměstí a chodníky, i v době, kdy jsou prakticky pusté. Osvětlujeme vegetaci, průmyslové areály, parkoviště i kulturní památky, a to mnohdy tak nešikovně, že přitom svítíme pánubohu do oken. Nad našimi městy i obcemi se v noci vznáší nažloutlé čepice rozptýleného světla, ve kterém se ztrácí to nejkrásnější, co na obloze máme: totiž hvězdy. Absence tmy neprospívá našemu zdraví a zbytečné svícení vyčerpává i naše společné kasy a peněženky. Ví se to už dlouho, ale někdy to vypadá, jako by nám to bylo jedno.
Proč je potřeba, aby byla v noci tma? Jistě to není jen kvůli lepšímu výhledu astronomů? Ptali jsme se Martina Gembece, manažera planetária v liberecké iQLANDII a popularizátora astronomie. Proč vznikla v roce 2009 ve východní části Jizerských hor, na hranici s Polskem, Jizerská oblast tmavé oblohy, první mezinárodní park tmavé oblohy na světě? Kde je u nás největší tma? Kam si zajít na veřejné pozorování noční oblohy? Kde a jaké si pořídit vybavení, pokud byste se chtěli potěšit vlastní hvězdářskou aparaturou?
Související
-
Ondřej Neff: Moudrost na Měsíci
Ve středu přistála na měsíčním povrchu indická sonda Čandraján, v pořadí toho jména třetí. Jednička dopadla na měsíční povrch natvrdo, už v roce 2008.
-
Gateway se bude jako jediná nacházet mimo oběžnou dráhu, říká o stanici popularizátor kosmonautiky
Před pár dny dosedl na povrch Měsíce přistávací modul indické sondy Čandraján-3. O přistání se neúspěšně pokusil i ruský modul Luna-25. Nejen o Měsíci mluví Dušan Majer.
-
Světelné znečištění vzrostlo o 100 procent. Ničíme biorytmus sobě i živočichům, tvrdí expert
„Normy vytváří světelný průmysl, který chce vyrábět více a více svítidel,“ kritizuje Medřický. Proč je důležité pracovat jen za světla a na spánek se 90 minut připravovat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
