Mohou výtrysky urychlovat sluneční vítr?
Naši nejbližší hvězdu – Slunce, mají aktuálně pod lupou dvě kosmické sondy. Americká Parker Solar Probe a evropská sonda Solar Orbiter.
Sonda americké NASA nese jméno fyzika Eugena Parkera. Tento vědec v roce 1957 poprvé správně popsal, co je tzv. sluneční vítr… Proud částic tvořený převážně jádry vodíku, hélia a stopovými jádry dalších prvků doprovázený elektricky nabitými částicemi – elektrony.
Parker Solar Probe
Zmíněná Parkerova sonda se vydala k naší žhavé hvězdě už v srpnu 2018 a kromě slunečního větru zkoumá magnetické pole Slunce, měří hustotu plazmatu, snímá korónu a analyzuje částice přicházející od Slunce, zejména ionty hélia – to vše v doslova pekelných podmínkách, neboť žádná výzkumná sonda se ke Slunci nikdy nedostala blíž. Před několika týdny absolvovala další z celkem sedmi plánovaných gravitačních manévrů kolem Venuše, které ji v prosinci 2024 dostanou na pouhých šest milionů kilometrů od Slunce.
Náročná mise sondy Solar Orbiter
Podrobněji se na Slunce dívá sonda Solar Orbiter z dílny Evropské kosmické agentury ESA. Nás může těšit, že na její palubě je z deseti přístrojů šest s českou účastí. K mateřské hvězdě se Solar Orbiter vydal v únoru 2020 a i když nepracuje tak blízko Slunce jako Parkerova sonda, je to mise náročná. Ono i ve vzdálenosti „jen“ 45 milionů kilometrů je intenzita slunečního záření třináctkrát vyšší než na Zemi. V těchto podmínkách také zaznamenala na jaře 2023 velmi zajímavý jev – pozorovala koronální díru na jižním pólu. Snímky kromě naprosto úchvatného pohledu na rozžhavené atmosférické vrstvy nad sluneční fotosférou obsahují mnoho cenných informací, mj. o malých výtryscích, které by podle vědců mohly pohánět a urychlovat sluneční vítr. Koronální díry jsou v místech, kde se siločáry magnetického pole Slunce neuzavírají a odtud k nám do naší soustavy mohou proudit jeho částice.
Co tedy urychluje sluneční vítr?
Jak víme, srazí-li se proud nabitých částic s magnetickým polem Země, vzniká krásná polární záře. To je příjemnější stránka věci. Mnohem méně příjemné je, když slunečnímu větru dodají energii erupce, pak už nás magnetické pole Země nestačí úplně ochránit. Následky známe v podobě výpadků vysokonapěťových energetických či telekomunikačních sítí. Předmětem zkoumání nejen pro Solar Orbiter zůstává, co částice urychluje k rychlostem až stovek km/s.
Některé teorie odkazují na souvislost s teplotou koróny. Právě objevené výtrysky trvají jen něco mezi 20 až 100 sekundami a mají ve srovnání s klasickými erupcemi mnohem méně energie; přesto mohou vyvržené částice urychlit na rychlost kolem 100 km/s. Jejich objev zpochybnil domněnku, že sluneční vítr je nepřetržitý proud částic, podle astronomů jde o pokrok v jejich snaze objasnit, co je příčinou urychlování slunečního větru.
Související
-
Slunce, jak ho svět neviděl. Evropská sonda Solar Orbiter se přiblížila k hvězdě na 48 milionů km
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
-
Start rakety se sondou Solar Orbiter sledovali osobně. Na palubě jsou systémy z jejich laboratoře
Vít Lédl a Radek Melich, vědci z Turnova, se vrátili z mysu Canaveral. Na podrobnosti ohledně zařízení, která vyvinuli pro vesmírnou misi, se jich ptala naše redaktorka.
-
V kraji Krabata. Z historie Lužických Srbů a sondy na cestě k planetám Merkuru, Venuši a Marsu
Z historie Lužických Srbů: sorabista Zdeněk Valenta – Kosmonautika 2021, 5. část/ Merkur, Venuše a Mars: odborník na kosmonautiku Dušan Majer – Procházka únorovou oblohou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
