Jan Amos Komenský, Obecná porada o nápravě věcí lidských, Lunochod a putování Mořem dešťů

22. listopad 2020

Poslechněte si:

01:07 - Objevy a události
04:18 - Obecná porada o nápravě věcí lidských
20:50 - Historie vědy: O střetu civilizací
24:53 - Soutěž o Knihu měsíce
25:59 - Lunochod 1 a jeho pouť Mořem dešťů

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, jak nepřítomnost turistů na tureckých plážích pomohla želvám karetám obecným a představíme vám nově objeveného primáta – langura Popa z centrálního Myanmaru; uslyšíte o novém štěpném reaktoru pro výuku a výzkum, který by se měl do dvou let rozběhnout na pražském ČVUT, o zániku družice Taranis, která měla i za pomoci českých přístrojů zkoumat světelné jevy v horních vrstvách atmosféry a nakonec se zmíníme o čínské sondě Čchang-e 5, která se co nevidět vydá k Měsíci, aby tam odebrala vzorky hornin.

Komenský a Porada o věcech lidských

Socha Jana Amose Komenského v Naardenu. Mají tu ještě muzeum a mauzoleum

Asi nejslavnější český exulant, myslitel, pedagog, filozof a spisovatel, poslední biskup Jednoty bratrské Jan Amos Komenský zemřel v nizozemském Amsterodamu před 350 lety – 15. listopadu 1670. Jeho myšlenkový odkaz se dochoval v několika desítkách spisů teologických, filozofických, pedagogických, didaktických i lingvistických; zůstaly po něm texty duchovních písní, dopisy a také částečně dochované deníky. Stěžejní Komenského prací je latinsky psaný spis „De rerum humanarum emendatione counsultatio catholica“, česky „Obecná porada o nápravě věcí lidských“, velkolepé, ale bohužel nedokončené filozofické dílo. Jeho první kompletní latinská edice vyšla v roce 1966, první úplný český překlad je k mání od roku 1992.

Doc. PhDr. Jan Hábl, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jaké místo má „Obecná porada o nápravě věcí lidských“ v kontextu ostatních Komenského prací i učencova života? O tom hovoří pedagog a komeniolog Jan Hábl z katedry pedagogiky a psychologie Univerzity Hradec Králové. Proč Komenský tuto svou stěžejní filozofickou práci nedopsal a jak se do dnešních dnů dochovala? Jak ji můžeme s odstupem čtyř století hodnotit? V letošním roce se touto významnou částí Komenského odkazu inspirovali tvůrci projektu „Komenský 2020: Porada o věcech lidských“, jehož je Jan Hábl odborným garantem. Co tento projekt obnáší a na koho byl a je zaměřen?

Padesát let od přistání Lunochodu 1

Logo

Sedmnáctého listopadu uplynulo půl století od chvíle, kdy na povrchu Měsíce měkce přistála sovětská sonda Luna 17 s prvním vozítkem, které se kdy pohybovalo po povrchu jiného kosmického tělesa, než je naše mateřská planeta. Lunochod 1, řízený na dálku pozemskými operátory, vyjel do měsíčního Moře dešťů čili Mare Imbrium pouhé tři hodiny po přistání. Vydržel tam jezdit a pracovat celých 10 pozemských měsíců. Pak se odmlčel. Lunární vozítko za dobu své aktivní činnosti urazilo víc než deset a půl kilometru, odeslalo na Zemi na dvacet tisíc snímků a provedlo 25 chemických rozborů. Takový úspěch a taková vytrvalost u nás musely zaujmout… a to nejen proto, že se jednalo o úspěch tolik „obdivovaných“ sovětských vědců.

Logo

O Lunochodu 1 se po přistání a během jeho lunární mise hojně mluvilo i na vlnách tehdejšího Československého rozhlasu. O nesnázích, spjatých s pohybem a dálkovým řízením vozítka, si Ivo Budil z rozhlasové Redakce vědy a techniky povídal s Jiřím Mrázkem z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. Na jaké překážky může vozidlo na Měsíci narazit vysvětloval mineralog pražského Národního muzea Jaroslav Švenk. K experimentu Luny 17 a práci vozítka se v roce 1970 vyjádřil také známý astronom a astrofyzik Boris Valníček z Astronomického ústavu Akademie věd, zakladatel československého kosmického výzkumu a československé rentgenové astronomie.

Spustit audio

Související