Bernardino de Sahagún, španělský františkán na cestě do Mexika a plužiny, dědictví dávných zemědělců
Bernardino de Sahagún, 1. část: Do Mexika (4:41) – Příběhy s pětkou: Ruggierovo osvobození (17:25) – Kniha: Meteority (22:47) – Plužiny, dědictví dávných zemědělců (27:50)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, co nejvíc ohrožuje vysychající Mrtvé moře na pomezí Izraele, palestinských území a Jordánska, prohlédneme si zkamenělé vývržky pravěké ryby, objevené na pobřeží Dánska, povíme si o zvláštním poškození chrupu mrtvého vojáka, jehož ostatky se našly na Olomoucku, zmíníme se o základních kamenech života, které se našly na planetce Bennu a také si povíme něco málo o zatím bezejmenném asteroidu, který by v roce 2032 mohl zasáhnout naši planetu.
Bernardino de Sahagún na cestě do Mexika
Jedním z nejvýznamnějších pramenů, popisujících kulturu původních obyvatel Mexika před příchodem španělských dobyvatelů i samotné dobývání, je obsáhlé dílo františkána Bernardina de Sahagún, nazvané „Obecná historie Nového Španělska“. Přináší zároveň důležité svědectví o tom, jak se španělští dobyvatelé stavěli ke kulturním výdobytkům a tradicím Aztéků, Mayů a dalších etnik Mezoameriky, jak o nich přemýšleli – a jak se je snažili využít či vykořenit. Zásadní výbor z „Obecné historie“ vyšel nedávno i v češtině. Překladatelem a editorem tohoto prvního obsáhlého českého vydání Sahagúnova díla byl iberoamerikanista Jiří Sucharda.
Kdo byl Bernardino de Sahagún, odkud pocházel a co jej do Mexika táhlo? Zámořské cesty španělských františkánů i členů dalších církevních řádů, byly podníceny společenskými a kulturními změnami, k nimž došlo koncem 15. století na Pyrenejském poloostrově. Hlavní město Aztécké říše Tenochtitlán padlo v roce 1521. Sahagún se do Mexika dostal o osm let později. Jaký byl jeho vztah k místnímu obyvatelstvu? O tom se dozvídáme mnohé právě ze stránek jeho „Obecné historie“.
Plužiny, dědictví středověkých zemědělců
Celou řadu českých obcí obklopují pozůstatky historických plužin, zemědělského zázemí vsí, dobře viditelného nejen z ptačí perspektivy. Meze, terasy a valy vymezují lány bývalých polí, na kterých dnes roste většinou tráva; dokonce i les. Tyto polní systémy, jejichž budování ve středověku zcela změnilo krajinný ráz po celé Evropě, jsou jedním z klíčových prvků i naší kulturní krajiny – ať už z důvodů estetických nebo přírodně ochranářských. Krajinná mozaika, kterou vytvářejí, podporuje výskyt řady vzácných rostlin i živočichů; terasy mají velký význam také pro zadržování vláhy v krajině. Přesto se jim odborníci začali věnovat teprve nedávno: snažili se je identifikovat, zkoumat jejich roli, zjišťovat, proč z krajiny mizí a přispět tak k jejich budoucí ochraně. Jejich snahy vám dnes alespoň rámcově přiblížíme.
Podle čeho se plužiny dají poznat, a to nejen při pohledu shora, nám přiblížil archeolog a archeobotanik Jaromír Beneš z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Detailněji se rozhovořil o výzkumu blízkého okolí vsi Debrné nedaleko Trutnova, která zanikla po druhé světové válce. Zbylo po ní jen katastrální území, zbořeniště domů, a právě polní systém, který ji obklopoval.
Související
-
Dějiny starého Mexika Bernardina de Sahagún
Obsáhlý výbor z Obecné historie Nového Španělska, sepsané v 16. století španělským františkánem Bernardinem de Sahagún, připravil a do češtiny přeložil Jiří Sucharda.
-
Jak vědci odhalili, z čeho je uhněten viditelný vesmír, a jak Španělé našli aztécký Tenochtitlán
Chemie vesmíru a vznik prvků (4:15) – Procházka červencovou oblohou (21:33) – Pět set a jeden rok od pádu aztéckého Tenochtitlánu, 1. část: Předehra (repríza - 26:27)
-
Polní terasy a vláha v krajině, první kroky živočichů na souši a zamyšlení nad sudým počtem končetin
Polní terasy a vláha (4:33) – Vrtulník pro Titan (13:43) – Mýty, omyly a novinky astronomie: BepiColombo a Merkur (18:14) – Desatero pohybů, 2. část: Cesta na souš (24:01)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.