Planetka Bennu a ingredience života

15. únor 2025

Vzorky z planetky Bennu, které přinesla sonda OSIRIS-Rex, obsahují směs organických molekul, včetně řady aminokyselin, které jsou základními stavebními kameny života.

8. září 2016 se na floridském mysu Canaveral zažehly motory rakety Atlas V, aby vynesly sondu OSIRIS-REx stejnojmenné vesmírné mise NASA. Vědci sondu nasměrovali na planetku Bennu, aby ji nejen prozkoumala, ale hlavně – aby z ní odebrala vzorky a dostala je zpět na Zemi. V říjnu 2020 sonda skutečně kousíček asteroidu uloupla a pouzdro s cenným úlovkem pak poslala zpět.

Základní kameny

Schránka přivezla několik set gramů horniny z planetky Bennu, která krouží okolo Slunce

Návrat nebyl bez problémů, ale cíl byl splněn – přistání pouzdra dne 24. září 2023 však zdaleka nebylo tečkou za misí. Vědci se dali do podrobného zkoumání vzorků, od nichž si slibují, že díky nim lépe porozumí počátkům Sluneční soustavy i době před jejím vznikem a možná i původu života. Jejich představy se teď naplňují.

NASA nedávno oznámila, že vzorek z asteroidu Bennu obsahuje směs organických molekul, včetně aminokyselin, které jsou nezbytné pro vznik života a jsou jeho základními stavebními kameny. V minerálech vzorků obsažená voda pak naznačuje, že se s ní asteroid v minulosti mohl dostat do kontaktu. Tyto nálezy podporují již dříve vyslovené domněnky a teorie o asteroidech coby nositelích základních ingrediencí pro vznik života. Zvyšuje to i pravděpodobnost, že život mohl vzniknout i na jiných planetách a jejich měsících.

Komplexní stavebnice života

Vzorek Bennu váží podle Nasa odhadem 250 gramů

V pracích publikovaných v časopisech Nature a Nature Astronomy, zaznívá jako nejpřesvědčivější důkaz detekce čtrnácti aminokyselin z dvaceti, které život na Zemi používá k výrobě proteinů – a především všech pěti nukleobází, které slouží k ukládání a přenosu genetických instrukcí ve složitějších pozemských biomolekulách, tedy DNA a RNA. Vzorky z Bennu také obsahují 11 minerálů, které vznikají, když se voda s obsahem solí dlouhou dobu odpařuje a zanechává po sobě krystaly kalcitu, halitu nebo sylvitu. Podobné solanky byly detekovány, nebo se předpokládají na trpasličí planetě Ceres či Saturnově měsíci Enceladu.

Vědce zaujalo také vysoké množství amoniaku ve vzorcích. Amoniak může za vhodných podmínek reagovat s rovněž detekovaným formaldehydem, za vzniku komplexních molekul, jako jsou právě aminokyseliny. A když se aminokyseliny spojí do dlouhých řetězců, vytvoří proteiny, které jsou motorem téměř všech biologických funkcí.

Vzorky z Bennu budou převezeny do Johnsonova vesmírného střediska v texaském Houstonu, kde budou uloženy a po další desetiletí studovány vědci z celého světa (animace)

Aminokyseliny z Bennu skrývají jedno tajemství. Na Zemi mají převážně „levotočivou“ chemickou strukturu. Bennu jich však obsahuje téměř stejné množství v „levotočivé“ i „pravotočivé“ formě. Proč si život na Zemi vybral právě strukturu „levotočivou“ zůstává záhadou.

Nový cíl – planetka Apophis  

A když už jsme se zmínili o úspěšné misi, nesmíme vynechat její pokračování – sonda si ji totiž prodloužila a pod změněným názvem OSIRIS-APEX míří k novému cíli, blízkozemní planetce Apophis. Ta proletí kolem nás v dubnu roku 2029 ve velmi malé vzdálenosti. Sonda si v pomyslném vesmírném jízdním řádu na planetku pěkně počká, „naskočí“ na její oběžnou dráhu a pak už ji „za jízdy“ bude půldruhého roku zkoumat.

autoři: Miroslav Zimmer , frv
Spustit audio

Související