Dějiny starého Mexika Bernardina de Sahagún

Bernardino de Sahagún byl španělský františkán, misionář v Novém Španělsku – dnešním Mexiku, kam s dalšími spolubratry odplul v roce 1529; jen 37 let po první výpravě Kryštofa Kolumba a pouhých osm let po pádu aztéckého Tenochtitlánu i celé říše Aztéků.

Dějiny starého Mexika|foto:Nakladatelství Argo

Úkolem františkánských bratří pochopitelně bylo obrácení místních obyvatel, uctívajících nesčíslné množství božstev, na pravou, totiž katolickou víru. Mimořádnou aktivitu v té věci projevoval i Bernardino de Sahagún, který se s velkým zaujetím věnoval studiu „mexického jazyka“, totiž aztéckého nahuatlu. Nakonec začal tímto jazykem i psát a s pomocí rodilých mluvčích shromažďovat různé texty, vyprávění a vzpomínky; tento „etnografický“ sběr informací o životě ve starém Mexiku nakonec přerostl v systematické úsilí, jehož výsledkem bylo Sahagúnovo životní dílo, Obecná historie Nového Španělska ve dvanácti knihách, spis průběžně obdivovaný a zároveň odsuzovaný, především pro detailní popis pohanského „modloslužebnictví“. Marně se autor bránil, že tyto věci je třeba znát, aby se proti nim dalo účinně bojovat.

Portrét španělského dobyvatele Mexika Hernána Cortése (1485–1547), dílo neznámého autora 17. století ze sbírek Námořního muzea v Madridu|foto:Wikimedia Commons, Museo Naval Madrid, CC0 1.0, ©

Onen chvályhodný účel však od prvních stran díla doslova „válcuje“ nepřehlédnutelná Sahagúnova fascinace kulturou, zvyky i tradicemi, s nimiž se potkával na každém kroku, vyhledával je a zapisoval. Své čtenáře seznamuje s panteonem bohů, svátky, obřady i slavnostmi, pořádanými na jejich počest, mýty, proroctvími, filozofií i teologií „mexického lidu“ – Aztéků. Popisuje fungování společnosti před příchodem Španělů, společenský řád, ctnosti a neřesti, nemoci a léky, živou i neživou přírodu Nového Španělska a v poslední knize dopodrobna líčí jeho dobytí Hernánem Cortésem. Dílo se dochovalo v podobě bohatě ilustrovaného rukopisu, tzv. Florentského kodexu, psaného dvojjazyčně – v nahuatlu a španělštině. Tiskem vyšlo až v 19. století.

Útok Cortésových oddílů na aztécký Tenochtitlán|foto:Emanuel Leutze, Wikimedia Commons, CC0 1.0, ©

Od letošního roku se s Obecnou historií Bernardina de Sahagún mohou seznámit i čeští čtenáři, a to díky obsáhlému výboru, který edičně připravil a přeložil ibero-amerikanista Jiří Sucharda; pod názvem Dějiny starého Mexika jej vydalo nakladatelství Argo. Zanechá ve vás zvláštně smíšený pocit barevné krásy a neurčitého zhnusení; barvité a květnaté popisy slavnostních oděvů, obřadů, zvyků nebo mexické přírody budete vyvažovat počty usekaných hlav, stažených kůží a vyrvaných srdcí. Možná se nakonec jako já vzdáte i pokusů přečíst s pomocí tabulky výslovnosti všechna komplikovaná jména panovníků, svátků či bohů, kterých jsou v knize snad tisíce.

Ať tak, či tak, dílo Bernardina de Sahagún je hodné úcty a obdivu. I dnes je to významný zdroj informací o světě Aztéků a jejich kultuře, z níž jinak zbyly už jen trosky.

Bernardino de Sahagún, Jiří Sucharda (ed.): Dějiny starého Mexika. Výbor z Obecné historie Nového Španělska. Praha: Argo, 2024. ISBN 978-80-257-4433-8.