Jak vydra přes hranice přišla a 500 let od pádu Tenochtitlánu a celé velké říše Aztéků

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, kolik ledu roztálo v Grónsku vinou neobvyklého červencového oteplení, představíme vám dvě malé pandy, které se narodily ve francouzské zoo Beauval, a připomeneme, že se krásné Jizerskohorské bučiny dostaly na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO; stejně jako třeba Dunajský limes, zachovalé části hraničního opevnění římské říše podél Dunaje – zatímco slavné megalitické lokalitě Stonehenge hrozí, že bude z tohoto prestižního seznamu vyškrtnutá.

Lutra, lutra: Jak vydra přes hranice přišla

Vydra říční v Zoo Hluboká|foto:Fotobanka Profimedia

Koncem loňského roku skončil mezinárodní projekt, věnovaný vydrám říčním, malým lasicovitým šelmám, které se už od časů švédského přírodovědce Carla Linného honosí latinským jménem Lutra lutra. Stejný název dostal i společný projekt českých a saských přírodovědců. Zabýval se především migrací vyder a řešil otázku, do jaké míry souvisí vydří populace na obou stranách hranice, oddělené od sebe Krušnými horami. Ukázalo se, že severočeské vydry ve velké míře pocházejí ze Saska. V úplném bezpečí u nás však nejsou… Co jim tu hrozí?

Opravdu jsou vydry tak velcí cestovatelé, že pro ně Krušné hory v podstatě nejsou překážkou? O tom jsme si povídali se zoologem Václavem Beranem z Muzea města Ústí nad Labem. A pozvali jsme vás také na výstavu Ich bin ein vydra aneb Jak vydra přes hranice přišla, která v ústeckém muzeu aktuálně probíhá.

Pád Tenochtitlánu a konec mocné říše

Dobytí aztéckého Tenochtitlánu Hernánem Cortésem v roce 1521. Malba z druhé poloviny 17. století|foto: Jay I. Kislak Collection, Library of Congress, CC0 1.0, ©

Před 500 lety si španělští dobyvatelé v čele s Hernánem Cortésem podrobili velkolepou Aztéckou říši, která ovládala velkou část dnešního Mexika. Centrem říše bylo město Tenochtitlán, postavené na ostrově v jezeře Texcoco. Město i jezero během staletí převrstvila současná metropole země – Ciudad de México. Španělé se o „bohaté říši Aztéků“ dozvěděli od Mayů, sídlících na Yucatánu. Sám Hernán Cortéz získal neocenitelné informace od původem aztécké dívky Malinče, mayské otrokyně, která se stala jeho tlumočnicí i milenkou. O tom, že Španělé přicházejí, Aztékové věděli. Asi je nepokládali za bohy, jak se říká; měli o sobě vysoké mínění a na Evropany se dívali trochu skrz prsty. Právě to se jim asi vymstilo.

Útok Cortésových oddílů na aztécký Tenochtitlán|foto:Emanuel Leutze, Wikimedia Commons, CC0 1.0, ©

Když Cortés s několika stovkami svých mužů v roce 1519 došel k Tenochtitlánu, pohled na město jej doslova omráčil. Jak vypadalo? To víme docela dobře, říká Markéta Křížová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Brzy po svém příchodu do Tenochtitlánu se měl Hernán Cortés osobně setkat s aztéckým panovníkem Moctezumou II. Jak toto setkání probíhalo? Jak si Španělé v dobytém městě počínali? Co se stalo s jeho obyvateli a čelními představiteli, kteří přežili? A co skutečně ve výsledku získal Cortés svým tažením? A co získalo Španělsko?