Ashwagandha bývá nazývaná též vitánie snodárná. Uklidňuje a podporuje usínání
Ashwagandha je trvalka, která pochází ze suchých oblastí Pákistánu a Indie – bývá také označována jako indický ženšen nebo indická zimní třešeň. Pozná se totiž podle malých červených plodů, které připomínají třešně.
Ashwagandha znamená v překladu vitánie snodárná. Už dávno je využívána v ajurvédě. Navíc je v hinduistické mytologii spojována s bohem Šivou, což jí dodává další duchovní hodnotu. V současnosti je ceněna i v západní medicíně – mimo jiné pro své uklidňující účinky.
I přes lákavé plody je nejužitečnější částí ashwagandhy její kořen, který obsahuje nejvíce prospěšných látek a je nositelem jejích prospěšných vlastností.
Tento indický ženšen má totiž adaptogenní vlastnosti – to znamená, že se zcela přizpůsobí a pomáhá tak tělu adaptovat se na stres. Kromě toho přispívá k optimálnímu uvolnění a nástupu spánku, tělesné a duševní výkonnosti a udržení hladiny energie.
Ashwagandha působí jako silný antioxidant. Přináší i další benefity. Podporuje paměť a soustředění. Podporuje sexualitu mužů i žen. Navíc neobsahuje lepek, laktózu ani mléčnou bílkovinu.
Související
-
Andělika čínská – ženský ženšen
Léčivou moc anděliky čínské znají lidé už staletí. Už v 6. století před naším letopočtem se, především v Číně a Japonsku, užívala – zejména při ženských onemocněních.
-
Znáte český ženšen? Křen povzbuzuje trávení, pomáhá ale i od rýmy a bolesti
Možná máte křen za obyčejnou pochutinu, která se hodí tak nanejvýš k uzenému kolenu. Křen má ale i blahodárné účinky na lidské zdraví – říká se mu dokonce „český ženšen“.
-
Ženšen - magická rostlina
V překladu znamená ženšen "sílu země v podobě člověka". V historii dostával i jiné názvy: kořen života, zázrak přírody, stosil, božská tráva, sůl nebo dech země.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
