Aretinova mapa Čech v bojích třicetileté války a starověký oltář od italské Tolfy, ztracený v trní
Nový a přesný popis Království českého Pavla Aretina (4:36) – Historie: Juraj Jánošík (18:45) – Knihovnička: Cesta do pravěku (23:50) – Kamenný oltář u města Tolfa (28:17)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že jedny z nejtemnějších nocí na evropském kontinentu si můžete užít na britském ostrově Bardsey, zvaném také Ynys Enlli, u pobřeží Walesu, prozradíme vám něco málo o mrazem konzervovaném medvědu z ruského Velkého Ljachovského ostrova v Severním ledovém oceánu, povíme si o oštěpech sebraných kdysi britským kapitánem Cookem australským domorodcům, které se po 250 letech vrátí zpět do Austrálie, zmíníme se o chystaném projektu české studentské družice CIMER a biologickém experimentu, který by měla nést, a nakonec bude řeč o neúspěšném startu nové japonské rakety H3, do níž však japonští vědci a technici vkládají velké naděje.
Mapa Čech od Pavla Aretina z Ehrenfeldu
Nejstarší tištěnou mapou Čech je Klaudiánova mapa, vydaná v roce 1518 mladoboleslavským lékařem a nakladatelem Mikulášem Klaudiánem. O padesát let později byla v Lipsku vytištěna druhá mapa Čech, jejímž autorem byl německý luterský farář, spisovatel a kartograf Johann Criginger. Třetí nejstarší mapou Království českého je mapa kartografa Pavla Aretina z Ehrenfeldu z počátku 17. století. Vzácnou mapu, která se dochovala jen v několika málo exemplářích, představila nedávno publikace nakladatelství Karolinum, a to čerstvě i v anglické verzi.
„Nový a přesný popis Království českého“, známější jako Aretinova mapa, je o celé století starší, než slavná Müllerova mapa Čech z roku 1720, o které jste v našem pořadu docela nedávno slyšeli. Kdo byl Pavel Aretin? Co se ví o jeho osudech a také o okolnostech vzniku samotné mapy, která nejspíš sehrála významnou roli i na bojištích třicetileté války? Stál za jejím vznikem nějaký konkrétní zadavatel? O tom hovoří ředitelka Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Eva Novotná.
Ztracený v trní. Kamenný oltář u města Tolfa
V roce 1961 objevený, publikovaný v odborném časopise a vzápětí ztracený – více než dva tisíce let starý kamenný oltář u italského města Tolfa před pár lety náhodně znovuobjevili turisté a o jeho dokumentaci se pak postaral tým českých badatelů. Zároveň se jim patrně podařilo objevit další části dnes již velmi poškozené památky v hustém porostu a také ji znovu datovat. O jakou památku se vlastně jedná a co všechno se kolem ní v nedávné době odehrálo?
Jedním z badatelů, kteří se na průzkumných pracích podíleli, byl archeolog Martin Trefný z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, ředitel Podřipského muzea v Roudnici nad Labem. Už řadu let jezdí na výzkumy do Itálie, kde ho nejvíce zajímají památky, spjaté s životem a světem starověkých Etrusků. Ptali jsme se ho, jak je vůbec možné, že se poměrně velký kamenný oltář objevený před více než 60 lety ztratil a nebyl k nalezení? Z jaké doby pochází a podle čeho se to pozná?
Související
-
K smrti vyčerpán: Müllerova mapa Čech a její tvůrce, mizející vzpomínky a strašák jménem Alzheimer
Müllerova mapa Čech z roku 1720 a její tvůrce (4:15) – Historické souvislosti: Teorie elit (20:40) – Tajemství Alzheimerovy choroby, 1. část: Není cesty zpátky (26:12)
-
Horká i studená oblaka vesmíru a pět století stará šifra mistra Klaudyána
Mezihvězdná hmota: astronomka Soňa Ehlerová – 500 let Klaudyánovy mapy, 1. část: Eva Novotná, ředitelka Mapové sbírky UK – Procházka únorovou oblohou
-
Etruské vápencové lomy a badatelé z Čech
Čeští archeologové za pomoci nejmodernějších metod zkoumají technologie starověké těžby vápence poblíž etruských Tarquinií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.