Aretinova mapa Čech v bojích třicetileté války a starověký oltář od italské Tolfy, ztracený v trní

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že jedny z nejtemnějších nocí na evropském kontinentu si můžete užít na britském ostrově Bardsey, zvaném také Ynys Enlli, u pobřeží Walesu, prozradíme vám něco málo o mrazem konzervovaném medvědu z ruského Velkého Ljachovského ostrova v Severním ledovém oceánu, povíme si o oštěpech sebraných kdysi britským kapitánem Cookem australským domorodcům, které se po 250 letech vrátí zpět do Austrálie, zmíníme se o chystaném projektu české studentské družice CIMER a biologickém experimentu, který by měla nést, a nakonec bude řeč o neúspěšném startu nové japonské rakety H3, do níž však japonští vědci a technici vkládají velké naděje.

Mapa Čech od Pavla Aretina z Ehrenfeldu

Mapa Čech od Pavla Aretina, detail levého spodního rohu|foto: Mapová sbírka PřF UK

Nejstarší tištěnou mapou Čech je Klaudiánova mapa, vydaná v roce 1518 mladoboleslavským lékařem a nakladatelem Mikulášem Klaudiánem. O padesát let později byla v Lipsku vytištěna druhá mapa Čech, jejímž autorem byl německý luterský farář, spisovatel a kartograf Johann Criginger. Třetí nejstarší mapou Království českého je mapa kartografa Pavla Aretina z Ehrenfeldu z počátku 17. století. Vzácnou mapu, která se dochovala jen v několika málo exemplářích, představila nedávno publikace nakladatelství Karolinum, a to čerstvě i v anglické verzi.

Mapová sbírka PřF UK, pohled z galerie|foto:Václav Müller, Český rozhlas

„Nový a přesný popis Království českého“, známější jako Aretinova mapa, je o celé století starší, než slavná Müllerova mapa Čech z roku 1720, o které jste v našem pořadu docela nedávno slyšeli. Kdo byl Pavel Aretin? Co se ví o jeho osudech a také o okolnostech vzniku samotné mapy, která nejspíš sehrála významnou roli i na bojištích třicetileté války? Stál za jejím vznikem nějaký konkrétní zadavatel? O tom hovoří ředitelka Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Eva Novotná.

Ztracený v trní. Kamenný oltář u města Tolfa

Tým českých vědců pomohl v Itálii najít a zdokumentovat 70 let ztracený rituální oltář|foto:Martin Trefný

V roce 1961 objevený, publikovaný v odborném časopise a vzápětí ztracený – více než dva tisíce let starý kamenný oltář u italského města Tolfa před pár lety náhodně znovuobjevili turisté a o jeho dokumentaci se pak postaral tým českých badatelů. Zároveň se jim patrně podařilo objevit další části dnes již velmi poškozené památky v hustém porostu a také ji znovu datovat. O jakou památku se vlastně jedná a co všechno se kolem ní v nedávné době odehrálo?

Jedním z badatelů, kteří se na průzkumných pracích podíleli, byl archeolog Martin Trefný z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, ředitel Podřipského muzea v Roudnici nad Labem. Už řadu let jezdí na výzkumy do Itálie, kde ho nejvíce zajímají památky, spjaté s životem a světem starověkých Etrusků. Ptali jsme se ho, jak je vůbec možné, že se poměrně velký kamenný oltář objevený před více než 60 lety ztratil a nebyl k nalezení? Z jaké doby pochází a podle čeho se to pozná?