Kde jsou Marťané? Limity života na Marsu - a inspirativní databáze středověkých rukopisných herbářů

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o příspěvku libereckých odborníků k záchraně kriticky ohroženého orla opičího z Filipín a také o nedávném zjištění mykologů, podle kterého je jarní houba baňka velkokališna ve skutečnosti komplexem nejméně 11 různých druhů baněk; povíme si o nových nálezech z éry Keltů ve východních Čechách, zmíníme se o vzácné sbírce čínské keramiky z Britského muzea v Londýně a také o roli hvězdného větru při vzniku a transportu vody Sluneční soustavou.

Limity života na rudé planetě

Detailní záběr na povrch Marsu z vozidla Perseverance|foto:NASA/JPL-Caltech

Rudou planetu Mars zkoumají naše sondy od 60. let minulého století. První fotografie marsovského povrchu pořídil z oběžné dráhy americký Mariner 4 v roce 1965. I první úspěšné přistání mají na svém kontě Američané – sonda Viking 1 dosedla do marsovského prachu 20. července 1976; druhý Viking přistál na Marsu 2. září téhož roku. Právě sondy Viking se jako první pokusily zjistit, zda se v jejich okolí nevyskytuje něco živého – byť třeba na mikroskopické úrovni. Otázka zněla: existují na Marsu nějací Marťané? Tenhle problém nedá vědcům spát dodnes. I když dobře vědí, i díky datům z Vikingů a dalších sond, že by to život na rudé planetě vůbec neměl snadné.

Pohled na povrch Marsu v blízkosti přistávacího modulu Viking 1. Na snímku jsou patrné brázdy po odběru vzorků.|foto: NASA

S čím by se případné organismy na Marsu musely vypořádat? Jaké jsou nejzazší limity marsovského života? Co se ještě dá a co už nedá přežít? O tom jsme si povídali s biologem Tomášem Petráskem z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky a Národního ústavu duševního zdraví. V první řadě jsme se zmínili o řídké atmosféře Marsu a problémech, které z tohoto nedostatku vyplývají. Nízký tlak a velká zima na povrchu Marsu kladou zásadní překážku i pro výskyt vody, bez které se život neobejde. Jsou na Marsu místa, kde by se přece jen nějaký život vyskytovat mohl? A co si myslet o podivných výsledcích testů, které na Marsu provedly sondy Viking?

Herbaria manuscripta: databáze a inspirace

Středověký rukopis|foto:PxHere, CC0 1.0, ©

Jak už víte z minulého pořadu, na vytvoření digitální databáze středověkých rukopisných herbářů, nazvané Herbaria manuscripta, pracovali odborníci hned ze tří fakult brněnské Masarykovy univerzity. Projekt je ale především výsledkem mnohaletého badatelského úsilí Dany Stehlíkové, klasické filoložky a medievistky, odbornice na středověkou latinskou literaturu, z Ústavu klasických studií Filozofické fakulty. Týmu se podařilo shromáždit z českého prostředí více než 120 rukopisných herbářů, jakýchsi lékařských příruček své doby; především jde o soupisy rostlin a jejich léčivých účinků. Herbáře určené odbornější veřejnosti byly psány latinsky, ostatní pak staročesky. Latinské texty převažovaly v akademickém prostředí, mnohem rozšířenější staročeské herbáře mohli využívat ranhojiči, chirurgové nebo venkovští faráři. Nejpoužívanější z nich se dochovaly třeba i ve 20 nebo 25 opisech.

Tištěný Mattioliho herbář: kořen mandragory|foto:Barbora Kvapilová, Český rozhlas

Není jednoduché s nimi pracovat. Texty obsahují mnoho zkratek i dnes už zapomenutých názvů a výrazů, ani „škrabopis“ některých písařů dobrému porozumění nepomáhá. Jejich jména většinou neznáme, rukopisy jsou často anonymní.

Co všechno databáze rukopisných herbářů Herbaria manuscripta obsahuje a jaké informace, odkazy či data by v ní postupem času měly přibývat? Jak nám řekla Dana Stehlíková, staré herbáře by se v budoucnu mohly stát zdrojem inspirací i pro současné lékaře a farmaceuty.