Vzorky atmosféry či stopy života v meteoritech z Marsu a výročí objevu hrobky mayského krále Pakala
Meteority z Marsu, 2. část (4:32) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Toulavá černá díra (20:30) – Hrobka krále K'inich Janaab' Pakala a přelom v mayské archeologii (24:31)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, co vadí francouzským akademikům na pronikání anglických výrazů do francouzštiny, povíme si něco málo o programu LifeApollo2020, který má chránit silně ohrožené motýly jasoně červenooké, představíme vám ptakoještěra se skotského ostrova Skye, který mohl být ve své době největším létajícím živočichem, zmíníme se o objevu svatyně pravěkých lovců gazel v jordánské poušti a také o návratu jedné ze slavných soch moai z americké pevniny domů, na Velikonoční ostrov.
Není kámen jako kámen. Ani marsovský
Meteority původem z Marsu představují jen nepatrný zlomek všech kamenů z vesmíru, které za minulá staletí dopadly na povrch Země. V databázi světové Meteoritické společnosti jich bylo k 21. únoru letošního roku evidováno 327. Některé z těchto meteoritů jsou slavnější než jiné. Buď svými rozměry, okolnostmi nálezu či pádu, případně i tím co přineslo jejich zkoumání. Marsovské meteority se podle svého složení dělí především do tří hlavních skupin – shergottity, nakhlity a chassignity.
Historie meteoritických pádů zná příběhy lidí, které kameny padající z nebe jen těsně minuly, nebo prý dokonce i zasáhly. Vypráví se něco podobného i o kamenech původem z Marsu? Hned ten první, typový exemplář takzvaných nakhlitů, prý v roce 1911 v Egyptě zabil psa. Měli to tehdy dosvědčit očití svědkové, dnes už ale tuto historku nelze ověřit, říká Ivo Míček, místopředseda Společnosti pro meziplanetární hmotu.
Zajímavé je i to, co ukazuje vědecký výzkum některých meteoritů z Marsu. Týká se to třeba objevů údajných stop života nebo jeho produktů, které v některých meteoritech z Marsu možná jsou – nebo by mohly být. A také různých stop po dávné činnosti vody, erozi a podobně. Marsovské meteority mohou obsahovat i dobře ukryté vzorky marsovské atmosféry.
Pokud by se nějaký zájemce chtěl podívat, jak takový meteorit z Marsu vypadá, může si zajít do Národního muzea v Praze. Jeho meteoritická sbírka obsahuje celkem 519 položek, mezi nimiž najdete i vzorek ze slavného meteoritu Nakhla, který spadl v červnu 1911 na severu Egypta. Mezi novými sbírkovými nákupy muzea je i část původem marsovského meteoritu NWA 6963 z Maroka, nalezeného v roce 2011. Patří mezi takzvané shergottity, to znamená, že je co do složení podobný slavnému meteoritu, který spadl v roce 1865 ve městě Shergati ve východoindickém Biháru. Za marsovským kamenem z francouzského Chassigny, jehož pád byl pozorován v září roku 1815, si případný zájemce musí zajet do vídeňského muzea.
Hrobka krále K'inich Janaab' Pakala
Rok 2012 byl ve znamení starých Mayů. Největší kolo jejich složitého kalendáře se totiž tehdy v prosinci měl dotočit ke svému konci. Mnozí předpovídali, že to lidstvu přinese změnu, transformaci, přerod nebo že nastane cosi jako „konec světa”. Ať už jste si o tom tehdy mysleli cokoliv, skutečností je, že apokalyptické nebo alespoň jistým způsobem fantastické zprávy přitahují pozornost médií. Proto v nich byli Mayové tehdy tak často zmiňováni. Když k ničemu nedošlo, zájem se vytratil. Pro mayisty, vědce, kteří se historií starých Mayů vážně zabývají, nejsou roky s dvojkou na konci letopočtu ve znamení konců světa. Připomínají si místo toho výročí jednoho z nejvýznamnějších archeologických objevů Mexika. V roce 1952 byl nalezen první hrob pod mayskou pyramidou. Byl to hrob krále K'inich Janaab' Pakala.
Palenque patří k nejznámějším a nejdéle zkoumaným mayským městům. Archeologové tam kopali už na začátku 20. století. Nejvýznamnější výzkumy probíhaly v Palenque v letech 1948–1952, pod vedením mexického archeologa Alberta Ruze Lhuillera. A měly nečekanou tečku. Vždycky se hodně psalo o podobnosti mayských pyramid s egyptskými. Pokud šlo o rozdíly, říkalo se, že mayské stupňovité stavby nebyly žádnými náhrobky a že neukrývají žádné pohřební komory. Mělo jít zkrátka o pouhé „podstavce“ pro chrámy. Jak ale upozorňuje mayistka a religionistka Zuzana Marie Kostićová z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy, objev z roku 1952, ke kterému došlo pod palenqueským Chrámem nápisů, tenhle vžitý názor rozbil napadrť.
K'inich Janaab' Pakal se v roce 615 našeho letopočtu dostal na palenqueský trůn ještě jako dítě. Když v roce 683 zemřel, jeho sarkofág zakryli kamennou deskou. Tato deska krále Pakala proslavila minimálně stejně, jako jeho jadeitová posmrtná maska. Zejména mezi záhadology a vyznavači teorií o dávných vesmírných cestách našich předků, nebo o návštěvách mimozemšťanů na naší planetě. Reliéf na desce zaujal na konci 60. let minulého století pozdější ikonu světové záhadologie a mistra spekulativní archeologie Ericha von Dänikena, který došel k závěru, že reliéf zobrazuje kosmonauta, sedícího v raketě. Odborníci na staré Maye si o tom myslí své.
Související
-
Meteority odhalují, že voda na Marsu pocházela z různých zdrojů
Jednou z největších záhad, která se objevila při zkoumání historie Marsu, je, odkud pocházela voda.
-
Slavný meteorit nedokládá život na Marsu
Zkratka ALH 84001 označuje meteorit pocházející z Marsu, který byl v roce 1984 objeven na úpatí pohoří Allan Hill v Antarktidě. Mnohokrát vyvolal diskuze o tom, jes...
-
Pakalova hrobka je astronomicky orientovaná
Tajmeství hrobky jednoho významného mayského hodnostáře si odhalíme na následujících řádcích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
