Jupiter si posvítí na Mikuláše i Silvestra: Procházka prosincovou oblohou
Na obloze budou všechny planety, Jupiter jim však bude kralovat; přijdou některé pěkné měsíční konjunkce s planetami i hvězdami a přiletí meteory z roje Geminid.
Ještě před vánočními svátky nám nadělí dárek zimní slunovrat. V sobotu 21. prosince v 10 hodin a 19 minut totiž vstoupí Slunce do znamení Kozoroha a začne odměřovat astronomickou zimu. Naše mateřská hvězda dosáhne v poledne nejnižšího bodu na obloze a po nejdelší noci v roce se dny začnou velmi zvolna prodlužovat. Slovo „slunovrat“ má svůj původ v latinském výrazu solstitium, což znamená „stání Slunce“. Pár dní se totiž opravdu bude zdát, že je Slunce ve stejný čas pořád na stejném místě, než začne znatelně stoupat.
Zimní trojúhelník a hvězdokupa Plejády
Země dokončuje svůj roční oběh a na obloze se objevují hvězdy, s nimiž jsme rok začínali. Tedy nápadné obrazce Orionu a Býka. Nad hlavou nám svítí Perseus s proměnnou hvězdou Algol. Od Persea k severozápadu, ke Kasiopei a Labuti, se vine Mléčná dráha; opačným, jihovýchodním směrem, pokračuje k souhvězdím Vozky, Býka, Blíženců a kolem Orionu do Jednorožce. Západně klesá Pegasův čtverec, jihovýchodu dominuje zimní trojúhelník, který rýsuje spojnice hvězd Betelgeuze v Orionu, Prokyon v Malém psu a Sirius ve Velkém psu. Na jihozápadě najdeme nevýrazná souhvězdí Berana, Ryb a Velryby.
Z objektů hlubokého vesmíru se pomocí triedru můžeme pokochat rozsáhlou jasnou kupou hvězd uprostřed již zmíněného Persea. Hvězdokupu alfa Persei kolem stejnojmenné hvězdy, známé také jako Algenib, tvoří několik desítek hvězd na ploše odpovídající několika průměrům měsíčního úplňku. A v Býku máme nejhezčí otevřenou hvězdokupu celé oblohy – M45 zvanou Plejády. Je dobrou zkouškou pro náš zrak, prostým okem bychom měli rozlišit nejméně šest hvězd.
Planety a jejich král Jupiter
Planety uvidíme v prosinci všechny. Merkur bude v druhé polovině měsíce ráno nad jihovýchodním obzorem a opačným směrem večer pak uvidíme Venuši. Suverénně po celou noc však bude vládnout král planet Jupiter. Na Silvestra, tedy 31. prosince ve 22 hodin bude kulminovat ve výšce 62 stupňů, když jeho jasnost dosáhne -2,8 magnitudy. Nejvíc se nám však přiblíží už na Mikuláše, od Země bude necelých 612 milionů kilometrů. Astronomové avizují nejlepší pozorovací podmínky. Nezahálí ani druhý obr Saturn i když oproti měsíci září ve své jasnosti zeslabí. Uvidíme jej večer vysoko na jihovýchodě. Uran můžeme pozorovat po většinu noci kromě jitra, Neptun pak v první polovině noci, jako svítící body nám je však přiblíží jen silnější triedr.
Konjunkce, Geminidy a Ursidy
Z řady úkazů budou pro nás pozorovatelné jen ty, které se odehrají večer, v noci nebo k ránu. Jako předzvěst konjunkce uvidíme 5. prosince na večerní obloze Měsíc s Venuší a pomocí triedru i s planetkou Ceres. Podobně 8. prosince uvidíme po konjunkci s Měsícem i Saturn – večer, asi půl stupně severně. 14. prosince v 19 hodin se můžeme těšit na konjunkci Měsíce s Jupiterem, který bude necelých pět stupňů jižně; dvojici doplní hvězda Aldebaran.
Pro pozorování dvou prosincových meteorických rojů moc příznivé podmínky nejsou. Geminidy jsou sice jeden z nejaktivnějších rojů, v době jeho maxima 14. prosince však bude svým svitem výrazně rušit Měsíc těsně před úplňkem. Předpokládá se, že Geminidy pocházejí z planetky Phaethon. Středně rychlé meteory vyletují zdánlivě ze souhvězdí Blíženců a mají velkou frekvenci, za hodinu až 150 meteorů. Některé zasvítí zelenkavou barvou.
Druhý roj jsou Ursidy s maximem 22. prosince. Ty jsou však nevýrazné a navíc sporadické. Radiant mají v souhvězdí Malého medvěda, zdrojem jsou pravděpodobně pozůstatky komety 8P/Tuttle.
Poslední letošní Procházku oblohou zakončíme tradičně přehledem měsíčních fází. 1. prosince je Měsíc v novu, 8. prosince v první čtvrti, 15. prosince v úplňku, 22. prosince v poslední čtvrti a 30. prosince bude Měsíc podruhé v novu. Přejeme příjemnou podívanou a vydařený vstup do nového roku!
Související
-
Měli bychom zapomenout na „temno“ – a co jsou vlastně ti trojané, doprovázející planetu Jupiter?
Jak moc temné bylo temno? 3. část: Bylo to vůbec temno? (4:42) – Procházka listopadovou oblohou (16:46) – Planeta Jupiter, její věrní trojané a americká sonda Lucy (23:03)
-
Magnetické pole a tajemné skvrny Jupitera
Od největší planety naší sluneční soustavy nás dělí nejméně 590 milionů kilometrů; Jupiter nám však přiblížily obří dalekohledy a v době kosmonautiky také výzkumné ...
-
O takovou krásu se zbytečným svícením připravujeme, lituje astrofotograf Horálek
Astronom, astrofotograf, cestovatel a spisovatel Petr Horálek nás zavede ke hvězdám. Jeho fotografie vybral úřad NASA už několikrát jako prestižní astronomický snímek dne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.