Antika je mrtvá, ať žije antika (podruhé)

17. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Athénská škola. Výřez ze slavné Raffaelovy fresky v Apoštolském paláci ve Vatikánu
0:00
/
0:00

Opravdu je přelomem starověku a středověku rok 476, kdy se toho tak moc nestalo? Možná existují logičtější a elegantnější události, kterými lze ty dvě dějinné éry odlišit. Půjdeme-li po duchovní lince dějin, je to uzavření platonské Akademie v roce 529.

Pro začátek se sluší začít samotným Platonem, což je osoba veskrze starověká. Tenhle velikán evropských dějin proslul jako Filosof s velkým F. Učení o idejích, mýtus o jeskyni… Filosof Nietzsche napsal, že křesťanství je jen Platonem pro plebejce. Matematik Whitehead prohlásil, že všechna další evropská filosofie jsou jen poznámky k Platonovi…

Na počátku byl Platon

Platón - řecký filozof, pedagog a matematik. Římská kopie busty od sochaře Silaniona, vystavena v pařížském Louvru.

Platon založil u Athén slavnou Akademii, školu, která ve své době byla Oxfordem, Cambridgí a MIT dohromady. Největší mozky antického světa se tu vzdělávaly a precizovaly, aby zvyšovaly intelektuální úroveň světa. A tahle škola si udržela svou prestiž i dávno po Platonově smrti.

Filosofii ovšem v dobách římského impéria začala růst konkurence. Konkurence zprvu nenápadná, pak otloukaná, pak vysmívaná… křesťanství. Ale tahle původní sekta, ba sektička, získává postupně stoupence i vliv a prestiž a začíná Filosofii, a tedy i Akademii, být nebezpečným soupeřem. Historie v téhle partii zamíchá kartami poprvé v roce 313, kdy se zlegalizuje křesťanství. Kvůli dalšímu pokračování příběhu podotknu, že k tomu došlo na východě, v Byzanci. A ta Byzanc ovládá území, kde nalezneme i Akademii.

Křesťanství vrací úder

Východořímský císař Justinián I. Detail mozaiky v bazilice San Vitale v italské Ravenně

A historie rozdává karty podruhé: je rok 384 a křesťanství, ten původní šikanovaný otloukánek mezi sektami, získává, světe div se, náboženský monopol v říši. V impériu, jehož císaři dříve holdovali řecké filosofii, se nyní bude prosazovat Víra, nikoliv Logos. Tradice Akademie ovšem stále trvá a tak ta instituce pořád ještě existuje a funguje a vzdělává, i když ve značně změněných podmínkách. A Platon je skutečně z velké části inkorporován formujícím se křesťanským učením. Tomu učení můžeme říkat apologetika, ale to teď není podstatné.

Podstatné je, že Historie, či chcete-li Osud, zamíchá balíčkem potřetí. Je rok 529 a to je pro  Akademii poslední partie. Západořímská říše padla už před dvěma generacemi, ta východní část, Orientalis, se drží. A drží ji pevně v rukou císař Justinián, císař reformující, císař dobývající, císař christianizující – a císař rušící! Křesťanská lobby po staletích čekání přešla do finálního útoku a přiměla imperátora ke zrušení nejslavnějšího symbolu antické Filosofie, pohanské filosofie... ke zrušení platonské Akademie. Tak skončila takřka tisíciletá éra jedné velké duchovní kapitoly evropských dějin. Pokračovaní akademiků pak sice můžeme dohledat poměrně záhy, ale už v jiných civilizacích. A není náhoda, že v Evropě se na Akademii naváže zrovna v renesanci.

A to je důvod, proč tvrdím, že rok 529 je jako předěl starověku a středověku mnohem zajímavější než nějaký rok 476 se slabochem, co má spoustu uhrů, ale žádný trůn.

autoři: Adam Vidner , frv
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.