Cesta za tajemstvím Raffaela Santiho

11. duben 2020

Raffael Santi, Leonardo da Vinci a Michelangelo Buonarroti jsou považováni za vrcholné umělce italské renesance.

Logo

Raffael v této trojici představuje tvůrce klasického a harmonického stylu, člověka s vybraným chováním. Dokonale pochopil společenské prostředí své doby, což mu umožnilo velmi úspěšnou kariéru i přesto, že zemřel v pouhých třiceti sedmi letech, na Velký pátek 6. dubna 1520. Říkalo se mu Božský.

Na cestě za pochopením jeho geniálního talentu musíme nejprve do Urbina, kde se narodil v roce 1483 jako jediné dítě do rodiny malíře Giovanniho Santiho. Otcova dílna dodávala obrazy vévodům rodu Montefeltro, kteří na svém sídle vytvořili prototyp renesančního dvora vysoké kultury.

V jedenácti letech zcela osiřel, ale otec ho ještě před svou smrtí stačil představit tehdy největšímu malíři Itálie Peruginovi, který měl dílny jak v Urbinu, tak také ve Florencii. Raffael u něj začal jako učedník, ale brzy překonal svého učitele a na pozvání Donata Bramanteho odešel do Říma.

Vliv až do 19. století

Triumf nymfy Galatey

Vládnoucí papežové proměnili stagnující středověké město plné antických trosek v pulsující metropoli, kde se intenzivně pracovalo na nových urbanistických projektech a kde se soustředili nejlepší umělci Itálie. Navíc zde zavládla dvorská kultura podle vzoru severoitalských měst, jako byly již zmíněné Urbino nebo Florencie.

Raffael pracoval především pro Julia II. a Lva X. Ve Vatikánu zdobil freskami čtyři papežské komnaty, maloval portréty žen i papeže Lva X. Kromě malířství začal připravovat také architektonické projekty odpočinkových vil, které rostly na kopcích kolem Říma.

Lev X. ho pověřil přípravou stavby své honosné reprezentativní vily Madama na úbočí Monte Mario nad Vatikánem. Raffael, jenž dokázal vynikajícím způsobem propojit antiku s křesťanstvím, o svém úsilí informoval přítele Baldassara Castiglioneho v dopise. Ten se zachoval pouze v opisu a byl poprvé přeložen také do češtiny.

La Fornarina od Raffaela Santiho na výstavě v Římě

Záhadné se jeví Raffaelovo úmrtí, o němž máme jediný záznam ve Vasariho Životech. Měl zemřít na několik dní trvající horečku, ale existují i spekulace o tom, že byl otráven. Možná budou jeho ostatky v římském Pantheonu po pěti stech letech podrobeny zkoumání.

Raffael je považován za jednoho z největších umělců všech dob, jehož vliv sahá až do 19. století. Proslavil se zejména obrazy půvabných madon, například Sixtinská madona je v drážďanské galerii Zwinger, potom obrazem Fornariny a Dámy se závojem, z fresek jsou nejznámější Athénská škola z vatikánské komnaty Stanza della Segnatura a Triumf nymfy Galatey z vily Farnesina v římské čtvrti Trastevere.

V pořadu Historie Plus zazní ukázky z dopisu Baldassaru Castiglionemu a Vasariho Životů, hosty jsou spisovatelka Jana Máchalová a docent Martin Zlatohlávek z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

autor: Michaela Krčmová
Spustit audio