Platónova sofokracie

20. červen 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Papyrus s Platonovým textem

Autorem jednoho z prvních návrhů ideálního státního uspořádání byl před dvěma a půl tisíci lety řecký filozof Platón.

Už nějakých pět tisíc let se lidstvo organizuje do států. Následně se logicky začaly objevovat nejrůznější návrhy, jak by takový ideální stát měl vypadat, přičemž každá kultura řeší věc po svém. Pro Evropu je příznačná politická filosofie, z níž se později vyvinula politologie. My se dnes podíváme na jeden z nejstarších a dodnes klíčových návrhů ideálního státního uspořádání, jak ho sepsal Platón.

Tento Řek, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších filosofů vůbec, žil v Athénách na přelomu 5. a 4. století před naším letopočtem. Záběr jeho díla je nesmírně široký, politické filosofii se věnuje především v dialozích Ústava a Zákony. Stát zde pojímá jako svého druhu organismus, resp. jako analogii k lidské duši. Právě tak má stát sledovat ideál dobra a spravedlnosti, právě tak se stát, resp. společnost v něm, dělí na tři složky.

Čtěte také

Na vrcholu společenské pyramidy stojí vrstva vládců. Právě ti zodpovídají za morálně a rozumově správné směřování státu, čemuž také odpovídá jejich výběr. Správnými vládci mohou být podle Platóna jen filosofové, tedy lidé, kteří jsou po celý život soustavně vzděláváni v lidském vědění a pečlivě vybíráni na základě svých schopností intelektuálních a etických. Protože jen tito lidé dovedou o věcech přemýšlet, jen oni jsou držiteli politické moci: správné politické rozhodnutí totiž podle Platóna, překvapivě, není určeno kvantitou souhlasných názorů, nýbrž kvalitou jeho cíle a nástrojů. A toho mohou být schopni jen přemýšliví filosofové. Odtud název Platónova státu – sofokracie, tedy vláda moudrých.

Je zřejmé, že společnosti se ne vždy chce poslouchat příkazy shora. Za účelem vynucování politických rozhodnutí existuje druhá vrstva – strážci. Jedná se o ozbrojené profesionály, opět zvlášť vybírané a specificky formované. Protože se jedná o jediné ozbrojené složky, z čehož plyne snadné pokušení převzít moc, jsou strážci organizováni maximálně kolektivisticky, a to do takové míry, že by i Marx zajásal. Nemají žádný individuální majetek, ba ani ženy a jejich děti jsou opět vychovávány společností, nikoliv jimi samotnými. Kromě udržování pořádku ve státě představují strážci samozřejmě také armádu, tedy prvek zabezpečení se před útoky z vnějšku.
Třetí složkou státu, poslední a nejpočetnější, jsou lidé, kteří zajišťují materiální chod společnosti. Spadá sem zemědělství, řemesla, obchod… Tito lidé vlastně jako jediní mají povolený soukromý majetek, který rozmnožují a zvyšují tak celkový blahobyt. Ve vzdělávacím systému ale neprokázali patřičnou vybavenost, a tak nedosáhli na úroveň s politickým vlivem. Jejich občanskou ctností je zejména poslušnost vůči nařízením filosofů.

Platón - řecký filozof, pedagog a matematik. Římská kopie busty od sochaře Silaniona, vystavena v pařížském Louvru.

Takové je tedy uspořádání společnosti ve státě podle Platóna. Je evidentní, že k politickým ideálům, převládajícím v dnešní Evropě, má daleko. Ostatně sám Platón by si z toho nejspíš těžkou hlavu nedělal: kromě sofokracie totiž definuje ještě další čtyři typy států, přičemž demokracie je druhý nejhorší z nich. Za ním je už jen tyranie.

autor: Adam Vidner
Spustit audio

Více z pořadu

Věda na sítích

Obrázek
Věda On Air na Facebooku

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...