Životní osudy Františka Schneidera

29. listopad 2008

Uprostřed trojúhelníku mezi městy Louny, Rakovník a Žatec leží krajina plná lesů, údolí s potoky - a chmelnicemi. A právě tady se rodí jeden z nejlepších jemně hořkých chmelů na světě, Žatecký poloraný červeňák.

A pochopitelně se zde také narodila řada lidí, kteří pěstování, šlechtění nebo propagaci tohoto chmele zasvětili celý život. Patří mezi ně i František Vladislav Schneider. Narodil se v březnu 1862 v Pnětlukách na Lounsku. Vystudoval učitelský ústav v Praze a v letech 1885 až 1919 učil na mnoha školách takzvaného lounského Podlesí - v Domoušicích, Ročově, Třeboci a Cítolibech. Podle všeho to byl člověk velmi šikovný, protože už v osmnácti letech se stal mluvčím místních chmelařů při jednání Hospodářsko chmelařské jednoty pro Podlesí. Po vzniku České chmelařské jednoty se stal zapisovatelem jejího výboru. František Schneider si velmi brzy uvědomil, že má-li se český chmel dobře prodávat, měli by chmelaři usilovat o profesionální označení jeho původu a tedy zisk ochranné známky. Život a práci Františka Schneidra popsal historik Bohumír Roedl v knížce o dějinách Pnětluk, která vyšla v loňském roce. Coby mladému chmelařskému odborníkovi vzal Schneiderovi hodně energie právě známkový spor. Čeští chmelaři totiž zpočátku nepochopili výhodu označení původu chmele slovním spojením Žatecký chmel a vytvořením úřední známkovny chmele v Žatci. Domnívali se, že Schneider tím chce podpořit německé chmelaře, kteří na Žatecku tehdy tvořili většinu. Schneider vydal později spis s názvem O známce ochranné při prodeji chmele, kde znovu zdůraznil původ chmele jako nejdůležitější hledisko při jeho posuzování. Schneider později vedl časopis Chmelařské listy, stal se jednatelem Českého chmelařského spolku pro Království České, podílel se na zákazu vývozu chmelové sadby, pomáhal zřídit rolnickou známkovnu chmele, pořádal chmelařské výstavy a zabýval se studiem hubení škůdců chmele. Vydal se na studijní cesty do chmelařských oblastí v západní Evropě. Byl autorem chmelařských expozic na Národopisné a později i Světové výstavě v Paříží roku 1900, odkud si odvezl zlatou medaili. Málo známé je Schneiderovo politické angažmá. Když v roce 1898 zemřel poslanec Václav Jindřich, Schneider kandidoval do českého sněmu jako nezávislý - tehdy se říkalo samostatný kandidát, bez stranické příslušnosti. Ve volebním obvodu, který tehdy tvořily okresy Louny, Rakovník, Nové Strašecí a Křivoklát, však nakonec zvítězil jeho protikandidát za Národní stranu svobodomyslnou, tedy za mladočechy. Byl to pozdější poslanec, senátor, ministr národní obrany a v letech 1929 až 1932 i premiér, agrárník František Udržal. František Schneider zemřel po těžké nemoci před devadesáti lety - 29. listopadu 1918. Bylo mu tehdy 56 let.

autor: David Hertl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, projektový manažer ČRo

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.