Srpen 1968 v Ústí nad Labem
Ke spolupráci na tomto zvláštním vydání Severočeského Atlasu jsem pozval ústeckého archiváře Vladimíra Kaisera, kterého jsem se zeptal, zda se průběh událostí 21. srpna 1968 v Ústí nad Labem nějak zvlášť lišil od dalších velkých měst v tehdejším Československu...
Možná už jste to v průběhu minulých dnů slyšeli také - v srpnu 1968 sehrál velkou roli tehdejší Československý rozhlas Ústí nad Labem, který se udržel ve vysílání nejdéle ze všech krajských studií Československého rozhlasu. Pamětníci mají více odpovědí na otázku, proč tomu tak bylo - někteří soudí, že to bylo celkem nenápadným vzhledem rozhlasové budovy, jiní se domnívají, že to bylo důkladným maskováním vysílače. A i když oči světa se v srpnu 1968 upíraly na Prahu, stačí vzpomenout na mrtvé v Liberci nebo Jičíně - a nabízí se otázka, zda Ústí nad Labem bylo v srpnu 1968 klidné město...
Probrali jsme dnes v Severočeském Atlasu situaci v srpnu 1968 v Ústí nad Labem, zabývali jsme se otázkou možné vojenské obrany Československa - a před chvílí jsme slyšeli, že místo desítek hrdinů nám zůstal jen ohnutý hřbet a matný pocit v duši, že jsme to zase jednou vzdali bez boje. Místo vojáků se tak hrdiny staly desítky lidí, kteří byli zastřeleni nebo smrtelně zraněni vojenskou technikou. Na závěr dejme ještě jednou slovo ústeckému archiváři Vladimíru Kaiserovi. Zdá se totiž, že první smrtelně zraněný srpnové okupace roku 1968 pochází z Ústí nad Labem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Trump oznámil zavedení 25procentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez žádných výjimek
-
Dopady zastavení americké humanitární pomoci budou citelné. Revizi lze udělat citlivěji, míní Pánek
-
Hamás nebude propouštět další rukojmí. Izrael podle něj nedodržuje podmínky dohody o příměří
-
‚Morální teror, 24 hodin denně světlo, velká zima.‘ Aktivistka popsala své zážitky z běloruské věznice