Život mezi štolami, v izolaci i na orbitě: Domy středověkých horníků, samota a její vliv na člověka

V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, do jaké hloubky se chtějí dovrtat čínští specialisté v Tarimské pánvi v Sin-ťiangu a co je k tomu vede, povíme si o aktivitách pražské zoo, zaměřených na záchranu karasů obecných, a také o práci našich botaniků a fotografů na vznikajícím fotografickém atlasu rostlin České republiky; zmíníme se o dalším úspěchu teleskopu Jamese Webba, který zaznamenal rekordní výtrysk vodní páry ze Saturnova měsíce Enceladu, a nakonec vzpomeneme družice VZLUSAT-1, která se stala novým českým rekordmanem v pobytu na oběžné dráze kolem Země.

Mezi štolami: život středověkého horníka

Replika hornické osady ve Zlatokopeckém skanzenu na Jesenicku|foto:Aleš Spurný, Český rozhlas

Je z archeologických výzkumů i písemných pramenů známo, jak vypadala středověká hornická sídliště a jak moc se v nich prolínala realita běžného života s neustále probíhající těžební a zpracovatelskou činností? Jak říká Kryštof Derner z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, obyčejný život horníků byl s jejich prací pevně provázán. Už jen proto, že vesměs bydleli v těsné blízkosti šachet nebo dokonce přímo mezi nimi. K životu však nepotřebovali žádná složitější ani víceprostorová obydlí. Není proto divu, že se po nich v terénu dochovaly jen nepatrné stopy.

Nacházely se v hornických osadách i jiné stavby než jen prostá obytná stavení? Je těžké si představit, že by tam chyběl hostinec… a co třeba kostel nebo hřbitov? Ruda se vytěžila a pak ji bylo nutné zpracovat. I to se dělo v blízkosti hornických osad? A jaký vliv mělo středověké dolování na podobu tehdejší krajiny?

Kosmonautika a lidé v izolaci

Ruský kosmonaut Valerij Poljakov vyhlíží z okénka vesmírné stanice Mir. Na oběžné dráze strávil bez přestávky rekordních 437 dní|foto:Flickr, NASA, CC0 1.0, ©

Během pandemie Covidu-19 se miliony lidí ocitly v nedobrovolné izolaci, ať už v podobě home office, karantén nebo přímých zákazů vycházení. Jaký to všechno mělo dopad na fyzické a duševní zdraví lidí vědci teprve zkoumají. Svými zkušenostmi a výsledky mnohaletého výzkumu k tomu může přispět i kosmonautika. Od šedesátých let minulého století probíhají v laboratořích celého světa experimenty, v jejichž rámci jsou izolovány malé skupiny lidí v uzavřeném prostředí, kde se simulují dlouhodobé kosmické mise.

Vliv izolace na člověka se sleduje také v rámci skutečných kosmických misí, v současné době třeba na Mezinárodní vesmírné stanici. Jsou výsledky těchto experimentů přínosné víc pro kosmonauty nebo se uplatní i tady dole, na zemi? Jak vypadají experimenty, zaměřené primárně na oblast kosmonautiky – a jak se jejich výsledky dají využít v běžném životě? Na to nám odpověděl Pavel Boháček, publicista a popularizátor vědy, který se specializuje především na otázky zdravotnictví a medicíny v extrémních podmínkách. Které z historických nebo i současných experimentů s dlouhodobě izolovanými skupinami lidí patří k nejzajímavějším?