Hašply, mlátky, křesanice: Návštěva krušnohorských dolů a konec projektu Poklad na stříbrném Labi

V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme neobyčejně bystré papoušky nestory kea, o které pečuje liberecká zoo, zmíníme se o nálezu střepů vzácného antického poháru na laténské lokalitě u Hořic a také o již čtyřicátém snímku astrofotografa Petra Horálka, vybraném americkou NASA za Astronomický snímek dne; řeč bude o nové posádce čínské vesmírné stanice, jejímž členem je také vůbec první čínský nevoják, který se kdy podíval do kosmu a na závěr si povíme o raketách, které by v budoucnu měly létat do vesmíru ze Španělska.

Do dolů za středověkými horníky

Pomník Georgia Agricoly, autora stěžejního spisu o středověkém hornictví De re metallica libri z roku 1556, v jeho rodném městě Glauchau v Sasku|foto: aquatarkus, Shutterstock

Více než deset let trvala přeshraniční spolupráce českých a saských badatelů při studiu středověkého hornictví v Krušných horách, především v rámci projektu ArchaeoMontan, u jehož počátku stál objev středověkých dolů pod saským městem Dippoldiswalde. O historii samotného projektu a okolnostech, které přivedly odborníky nejen do saského podzemí, ale třeba i do vrcholových partií Krušných hor, a to i na české straně, za použití řady moderních výzkumných metod, jsme si povídali před týdnem. Představili jsme vám montánní archeologii jako vědecký obor, který se zajímá nejen o doly, ale prakticky o cokoliv, co souvisí s historií hornictví. A řeč byla i o tom, co vlastně horníky v Krušných horách zajímalo. Tentokrát se vydáme do podzemí, abychom si pověděli, co všechno tam po dávné, především středověké těžbě zbylo.

Dřevoryt z Dvanácti knih o hornictví a hutnictví, spisu vydaného v Basileji v roce 1556|foto:Georgius Agricola, Wikimedia Commons, CC0 1.0, ©

Kovy se v Krušných horách těžily už v pravěku. Tím prvním byl cín, strategická surovina své doby, která spolu s mědí dává vzniknout bronzu. Slitině, po níž nese název celá jedna historická epocha. Jaké stopy se po těžbě cínu dochovaly a co prozrazují o pravěké technologii získávání tehdy tak cenného kovu? O tom hovoří archeolog Kryštof Derner z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě. Ve středověku se v Krušných horách přistoupilo k opravdové hornické těžbě a došlo ke vzniku prvních skutečných důlních děl. Místo cínu však horníky zajímal jiný kov. V jaké podobě se kovy v podzemí vyskytují a jak se k nim tehdejší horníci dostávali? Jak poznali, kde kopat, aby měli jistotu, že něco skutečně najdou? A jak středověká těžba probíhala?

Poklad na stříbrném Labi

Muzeum města Ústí nad Labem zve návštěvníky na výstavu Poklad na stříbrném Labi|foto:Gabriela Hauptvogelová, Český rozhlas

V pátek 2. června o Muzejní noci byl v Muzeu města Ústí nad Labem symbolicky ukončen dvouletý projekt Poklad na stříbrném Labi, který měl veřejnosti přiblížit přírodní hodnoty labského údolí. Činil tak nejrůznějším způsobem: především nevelkou výstavou a také sérií krátkých filmových grotesek, jejichž hrdiny jsou dvě slavné postavy z knih Karla Maye. Vinnetou a Old Shatterhand. Mělo to pochopitelně své důvody, o kterých se zmíníme. A připomeneme také některé akce, které se v rámci výstavy, i když opticky jaksi už „za hranicí“ celého projektu, ještě uskuteční.

O krátké představení přírodních hodnot labského údolí, tak jak jsou prezentovány na výstavě a také ve zmíněných groteskách, jsme požádali zoologa a ornitologa Muzea města Ústí nad Labem Václava Berana. Která místa by on sám doporučil k návštěvě?