Hašply, mlátky, křesanice: Návštěva krušnohorských dolů a konec projektu Poklad na stříbrném Labi
Za horníky do Krušných hor, 2. část: V podzemí (4:16) – Historie: Balon bratří Montgolfiérů (20:26) – Kniha: Montánní archeologie (25:07) – Poklad na stříbrném Labi (28:42)
V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme neobyčejně bystré papoušky nestory kea, o které pečuje liberecká zoo, zmíníme se o nálezu střepů vzácného antického poháru na laténské lokalitě u Hořic a také o již čtyřicátém snímku astrofotografa Petra Horálka, vybraném americkou NASA za Astronomický snímek dne; řeč bude o nové posádce čínské vesmírné stanice, jejímž členem je také vůbec první čínský nevoják, který se kdy podíval do kosmu a na závěr si povíme o raketách, které by v budoucnu měly létat do vesmíru ze Španělska.
Do dolů za středověkými horníky
Více než deset let trvala přeshraniční spolupráce českých a saských badatelů při studiu středověkého hornictví v Krušných horách, především v rámci projektu ArchaeoMontan, u jehož počátku stál objev středověkých dolů pod saským městem Dippoldiswalde. O historii samotného projektu a okolnostech, které přivedly odborníky nejen do saského podzemí, ale třeba i do vrcholových partií Krušných hor, a to i na české straně, za použití řady moderních výzkumných metod, jsme si povídali před týdnem. Představili jsme vám montánní archeologii jako vědecký obor, který se zajímá nejen o doly, ale prakticky o cokoliv, co souvisí s historií hornictví. A řeč byla i o tom, co vlastně horníky v Krušných horách zajímalo. Tentokrát se vydáme do podzemí, abychom si pověděli, co všechno tam po dávné, především středověké těžbě zbylo.
Kovy se v Krušných horách těžily už v pravěku. Tím prvním byl cín, strategická surovina své doby, která spolu s mědí dává vzniknout bronzu. Slitině, po níž nese název celá jedna historická epocha. Jaké stopy se po těžbě cínu dochovaly a co prozrazují o pravěké technologii získávání tehdy tak cenného kovu? O tom hovoří archeolog Kryštof Derner z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě. Ve středověku se v Krušných horách přistoupilo k opravdové hornické těžbě a došlo ke vzniku prvních skutečných důlních děl. Místo cínu však horníky zajímal jiný kov. V jaké podobě se kovy v podzemí vyskytují a jak se k nim tehdejší horníci dostávali? Jak poznali, kde kopat, aby měli jistotu, že něco skutečně najdou? A jak středověká těžba probíhala?
Poklad na stříbrném Labi
V pátek 2. června o Muzejní noci byl v Muzeu města Ústí nad Labem symbolicky ukončen dvouletý projekt Poklad na stříbrném Labi, který měl veřejnosti přiblížit přírodní hodnoty labského údolí. Činil tak nejrůznějším způsobem: především nevelkou výstavou a také sérií krátkých filmových grotesek, jejichž hrdiny jsou dvě slavné postavy z knih Karla Maye. Vinnetou a Old Shatterhand. Mělo to pochopitelně své důvody, o kterých se zmíníme. A připomeneme také některé akce, které se v rámci výstavy, i když opticky jaksi už „za hranicí“ celého projektu, ještě uskuteční.
O krátké představení přírodních hodnot labského údolí, tak jak jsou prezentovány na výstavě a také ve zmíněných groteskách, jsme požádali zoologa a ornitologa Muzea města Ústí nad Labem Václava Berana. Která místa by on sám doporučil k návštěvě?
Související
-
Jak velryby pomáhají zkoumat oceánskou kůru, aniž by o tom věděly a co zajímá montánní archeology
Písně plejtváků obrovských: Velryby ve službách seismologů (4:27) – Procházka červnovou oblohou (18:32) – Za horníky do Krušných hor, 1. část: Montánní archeologie (24:40)
-
Hornická kulturní krajina v Krušných horách je nově součástí světového dědictví UNESCO
Po 16 letech má Česká republika nové zápisy na seznamu světového dědictví UNESCO - Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem a Hornickou kulturní krajinu v Krušných horách.
-
Poklad na stříbrném Labi, koniklece luční v klecích a mlha zapomnění nad staroegyptskými hieroglyfy
Poklad na stříbrném Labi (4:50) – Objev Velikonočního ostrova (18:34) – Kniha: Einstein opět v Praze (23:18) – Slova bohů. Egyptské hieroglyfy, 2. část: Zapomnění (27:29)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.