Jak velryby pomáhají zkoumat oceánskou kůru, aniž by o tom věděly a co zajímá montánní archeology

29. květen 2023

Písně plejtváků obrovských: Velryby ve službách seismologů (4:27) – Procházka červnovou oblohou (18:32) – Za horníky do Krušných hor, 1. část: Montánní archeologie (24:40)

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o projektu indické vlády, která by do tamní přírody ráda vrátila vyhynulé gepardy, představíme vám zatím nejdokonalejší trojrozměrný model potopeného Titaniku, povíme si o meteoritech, po kterých hledači pátrají na hranicích amerického státu Maine a kanadské provincie New Brunswick, představíme posádku soukromé mise Axiom Mission 2, která přistála u Mezinárodní vesmírné stanice a nakonec vám prozradíme, proč americká NASA zadala zakázku na konstrukci lunárního modulu kromě společnosti SpaceX také konkurenční firmě Blue Origin.

Velryby ve službách seismologů

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus)

Už nějakou dobu se ve světě vědy hodně dbá na takzvanou interdisciplinaritu. Díky vzájemným přesahům mezi vědními obory je totiž často možné získat nové, nečekané a v mnoha ohledech obohacující poznatky. Věřili byste třeba ve spolupráci seismologů s mořskými biology, která může vést k lepšímu poznání geologické situace pod mořským dnem, dokonce až v oceánské kůře? Funguje to! A to díky velrybám, konkrétně plejtvákům obrovským, a jejich zvukovým projevům, které se ve vodním prostředí nesou opravdu velmi, velmi daleko. A nejen v tom vodním.

Plejtvák obrovský

O volání plejtváků se během svého doktorského studia na univerzitě v Oregonu, ve Spojených státech amerických, zajímal geofyzik a seismolog Václav Kuna, nyní z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Zájem vyvrcholil v roce 2021 publikací článku v časopise Science, na kterém se spolupodílel emeritní profesor oregonské univerzity, seismolog John Nabelek. Proč seismology volání plejtváka obrovského tolik zajímalo? Dá se velrybích písní využít k nějakému systematičtějšímu výzkumu oceánské kůry?

Co přesně zkoumá montánní archeologie

Muzeum středověkého hornictví v Krušných horách v Dippoldiswalde

Hornická krajina Erzgebirge/ Krušnohoří je od roku 2019 zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Drobná publikace „Montánní archeologie v Krušných horách“, vydaná nedávno Ústavem archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, je jakýmsi stručným úvodem do archeologie hornictví právě v tomto regionu. Zároveň je to jakési vyvrcholení více než desetileté přeshraniční badatelské spolupráce, která se nicméně odehrávala v rámci jiných projektů, než byl ten, jehož produktem se nakonec stala zmíněná kniha. Pro začátek si povězme, jak to všechno začalo a co horníky v Krušných horách od dávných dob nejvíce zajímalo.

Muzeum středověkého hornictví v Krušných horách v Dippoldiswalde

Co to vlastně je montánní archeologie, čím se zabývá a jakými způsoby do minulosti nahlíží? V příštích pořadech se podíváme na život především středověkých horníků mnohem podrobněji. Toto je první díl našeho krušnohorského hornického seriálu... O tom, jak přeshraniční spolupráce na výzkumu hornických aktivit v Krušnohoří začala, nám vyprávěl ředitel Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech, archeolog Petr Lissek. Co horníky v Krušných horách od nejstarších dob zajímalo? Byly to pochopitelně především různé kovy. O jaké kovy se jednalo a jaké pro ně bylo ve své době využití? O tom hovoří archeolog Kryštof Derner.

Spustit audio

Související