Jak velryby pomáhají zkoumat oceánskou kůru, aniž by o tom věděly a co zajímá montánní archeology

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o projektu indické vlády, která by do tamní přírody ráda vrátila vyhynulé gepardy, představíme vám zatím nejdokonalejší trojrozměrný model potopeného Titaniku, povíme si o meteoritech, po kterých hledači pátrají na hranicích amerického státu Maine a kanadské provincie New Brunswick, představíme posádku soukromé mise Axiom Mission 2, která přistála u Mezinárodní vesmírné stanice a nakonec vám prozradíme, proč americká NASA zadala zakázku na konstrukci lunárního modulu kromě společnosti SpaceX také konkurenční firmě Blue Origin.

Velryby ve službách seismologů

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus)|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Už nějakou dobu se ve světě vědy hodně dbá na takzvanou interdisciplinaritu. Díky vzájemným přesahům mezi vědními obory je totiž často možné získat nové, nečekané a v mnoha ohledech obohacující poznatky. Věřili byste třeba ve spolupráci seismologů s mořskými biology, která může vést k lepšímu poznání geologické situace pod mořským dnem, dokonce až v oceánské kůře? Funguje to! A to díky velrybám, konkrétně plejtvákům obrovským, a jejich zvukovým projevům, které se ve vodním prostředí nesou opravdu velmi, velmi daleko. A nejen v tom vodním.

Plejtvák obrovský|foto:Profimedia

O volání plejtváků se během svého doktorského studia na univerzitě v Oregonu, ve Spojených státech amerických, zajímal geofyzik a seismolog Václav Kuna, nyní z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Zájem vyvrcholil v roce 2021 publikací článku v časopise Science, na kterém se spolupodílel emeritní profesor oregonské univerzity, seismolog John Nabelek. Proč seismology volání plejtváka obrovského tolik zajímalo? Dá se velrybích písní využít k nějakému systematičtějšímu výzkumu oceánské kůry?

Co přesně zkoumá montánní archeologie

Muzeum středověkého hornictví v Krušných horách v Dippoldiswalde |foto:Tomáš Kopecký

Hornická krajina Erzgebirge/ Krušnohoří je od roku 2019 zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Drobná publikace „Montánní archeologie v Krušných horách“, vydaná nedávno Ústavem archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, je jakýmsi stručným úvodem do archeologie hornictví právě v tomto regionu. Zároveň je to jakési vyvrcholení více než desetileté přeshraniční badatelské spolupráce, která se nicméně odehrávala v rámci jiných projektů, než byl ten, jehož produktem se nakonec stala zmíněná kniha. Pro začátek si povězme, jak to všechno začalo a co horníky v Krušných horách od dávných dob nejvíce zajímalo.

Muzeum středověkého hornictví v Krušných horách v Dippoldiswalde |foto:Tomáš Kopecký

Co to vlastně je montánní archeologie, čím se zabývá a jakými způsoby do minulosti nahlíží? V příštích pořadech se podíváme na život především středověkých horníků mnohem podrobněji. Toto je první díl našeho krušnohorského hornického seriálu... O tom, jak přeshraniční spolupráce na výzkumu hornických aktivit v Krušnohoří začala, nám vyprávěl ředitel Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech, archeolog Petr Lissek. Co horníky v Krušných horách od nejstarších dob zajímalo? Byly to pochopitelně především různé kovy. O jaké kovy se jednalo a jaké pro ně bylo ve své době využití? O tom hovoří archeolog Kryštof Derner.