Základem dobrého chleba je mouka, říká pekař z Tisé
David Španbauer vybudoval v Tisé pekárnu. Chleba v ní peče žitný a pšeničnožitný. Kváskový chléb zadělává ručně v dřevěných neckách a peče ho v peci na dřevo.
Co je základem dobrého chleba? Otázka možná těžká, podle něj je ale odpověď jednoduchá – kvalitní mouka.
Někteří mlynáři přidávají do mouky chemikálie - například kvůli nespékavosti. David odebírá celozrnnou mouku z Vysočiny v kvalitě bio. Pět druhů žitné a jeden druh pšeničné. Je umletá střihem na kameni.
Úplně čerstvá mouka není podle pekaře z Tisé nejlepší nápad. Je dobré jí nechat alespoň týden odpočinout.
Pro chleba je dále důležitý kvas v dobré kondici. Kvas, nikdy ne droždí, se musí správně rozběhnout, aby měl optimální teplotu a šel správně nahoru. Dále se do chleba přidává už jen voda, sůl a kmín.
Co se týká čerstvě upečeného chleba, o něm David Španbauer říká: „Mám velmi rád teplý chléb. Ale jsou tací, kteří upřednostňují chléb starý dva, tři nebo i více dnů. Kvalitní chléb vydrží ve vynikající kondici i dva týdny. Stačí ho skladovat jen ve lněné utěrce a nechat ho volně dýchat.“
Související
-
S čerstvě namletou moukou je to stejné jako s kávou: krásně voní a chutná, říká pekař z Tisé
Chleba z Tisé je jedinečný svou chutí. Oblíbili si ho nejen místní a zákazníci na farmářských trzích, ale také naši sousedé za hranicemi. Vyrábí ho pekař David Španbauer.
-
Pekárna z Dubí na se rozjela za zákazníky do okolí. Jezdí do obcí, které nemají vlastní obchod
Do vesnic na Teplicku se po mnohaleté pauze vrátila pojízdná prodejna. S čerstvým chlebem, dalamánky a koláči se za obyvateli malých obcí rozjela pekárna z Dubí u Teplic.
-
Jak se před 100 lety pekly housky a chleba, to teď mohou zjistit návštěvníci muzea v Teplicích
Příběh jednoho pekařství. Tak se jmenuje nová výstava v teplickém regionálním muzeu. O pekařství U Kamenných lázní našli historici zmínky už v 70. letech 19. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
