S čerstvě namletou moukou je to stejné jako s kávou: krásně voní a chutná, říká pekař z Tisé

Díky blízkosti německých hranic dováží pekař z Tisé své chleby i za hranice, kde jsou jeho produkty velmi žádané – a to i přes to, že Němci tradiční český chléb běžně nekonzumují.

„Český chleba měl kdysi v Německu pověst neuvěřitelně dobrého chleba, časem se ta pověst ale někam vytratila,“ říká pekař David Španbauer.

Dnes se český chléb opět dostává do povědomí i za hranicemi. Podle pekaře je to i tím, že Češi používají do těsta koření „Přidáváme tam například kmín. Ten rozděluje Němce na dva tábory – ty, kteří ho milují a ty, kteří ho nesnáší.“

Podle Španbauera je český chléb oblíbený i kvůli mouce, ze které je vyrobený. „Máme úplně jiné odrůdy žita a pšenice, než jaké se dají najít v Německu. Když je mouka čerstvě namletá, tak je to jako s kafem. Krásně voní a má úplně jinou chuť než mouky, které jsou odleželé,“ popisuje pekař z Tisé.

Hodně nadýchaný chleba se rychle zkazí. Je to ze dvou důvodů: jednak neobsahuje kvas, a pak také obsahuje příliš velkou část pšeničné mouky, která degraduje mnohem rychleji než mouka žitná. „Proto také naše žitné chleby mají trvanlivost klidně i 14 dní. Ten pšenično-žitný vydrží týden,“ konstatuje Španbauer.

Samozřejmě také záleží na tom, jak chléb uskladníme. Je rozdíl, jestli skladujeme kváskový chléb nebo chléb s droždím. „Jsou to živé organismy a potřebují dýchat. Takže dát jej do igelitu a zavřít do chlebníku je to to nejhorší, co můžete chlebu udělat,“ varuje pekař.

Radí raději chleba uchovávat venku na vzduchu – pouze v plátěném pytlíku, nebo v utěrce bez aviváže. Chleba sice oschne, ale nezplesniví. Stačí jej pouze odkrojit a můžeme ho jíst dál.