Svátek práce v Ústí nad Labem – od anarchistických demonstrací po megalomanské prorežimní průvody

„Na začátku, tedy zhruba od roku 1890, to nebyly průvody, ale spíš takové veřejné demonstrace. V Čechách bylo několik míst, kde se podobné akce odehrávaly,“ vysvětluje Václav Houfek.

Na Ústecku v Chabařovicích i přímo v Ústí nad Labem se tak 1. května scházely davy socialistů i anarchistů.

„Byl to pro ně den, kdy se snažili veřejně demonstrovat svou sílu a své požadavky – požadavky na věci, které nám dnes už přijdou samozřejmé, jako je třeba placená dovolená, osmihodinová pracovní doba nebo zdravotní péče. Ústí nad Labem patří mezi místa, kde se už do začátku podobné demonstrace konaly,“ shrnuje Houfek.

Ústí nad Labem bylo jako průmyslové město vždy místem, kde se demonstrace na 1. května odehrávaly ve velkém. Ve 30. letech minulého století nebyla organizace a zajištění bezpečnosti pro městskou správu vůbec jednoduché.

„Ta městská policie měla dost složitou situaci – udržet v jednom rohu německé národní socialisty, ve druhém ty české, do toho šel průvod českých sociálních demokratů, který se míjel s průvodem těch německých, potom šli komunisté obou národností pospolu,“ vykresluje situaci historik.

Oslavy 1. května probíhaly i po roce 1938 – po připojení k Německé říši. První svobodné oslavy Svátku práce se po válce uskutečnily v roce 1946 a 1947.

Prvomájové průvody jako důkaz loajality režimu

Megalomanské průvody začaly ovšem až s rokem 1948 a víceméně probíhaly až do roku 1989. Hlavně v 50. letech 20. století se účast v prvomájových průvodech bedlivě sledovala. V první polovině šedesátých let se poměry uvolnily. Vše se ale obrátilo se srpnem roku 1968.

„1. máj 1968 byl demonstrací masivní podpory nového komunistického vedení, tehdy reformního, vedeného Alexandrem Dubčekem a nově zvoleným prezidentem Československa Ludvíkem Svobodou. Samozřejmě v letech 1969 a 1970 oslavy 1. máje ustaly, aby se poté během normalizace, především v těch 70. letech, opět staly místem, na kterém se zkoumala míra loajality normalizačnímu režimu.

Od poloviny 80. let se poměry začaly opět uvolňovat. Prvomájové průvody po roce 1989 de facto zanikly, oslavy 1. května a svátku práce ale některé organizace i v Ústí nad Labem oslavují dál.

„1. květen si z těch politických stran organizovaně stále připomínají především levicová hnutí, odborové organizace a jim blízké instituce a spolky, které v nich vidí především tu svou historickou legitimitu,“ uzavírá Václav Houfek.

Pořad připravujeme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem.