Stručná historie Temna

8. říjen 2022

Historička Ivana Čornejová se snaží o co nejvyváženější pohled na období, považované u nás tradičně za jedno z nejtemnějších v historii českých zemí a českého národa. 

Tři sta let jsme trpěli, říkalo se v roce 1918. A začalo to pověstnou dobou temna, kdy byli nekatolíci v houfech vyháněni či nuceni ke konverzi, i Jan Ámos Komenský se v slzách loučil s vlastí na Růžovém paloučku a nikdy se už neměl vrátit, jezuité s páterem Koniášem pálili české a jiné kacířské knihy, útlak cizí šlechty a těžká robota drtily poddané, kteří neměli kam utéci, vojsko pustošilo krajinu, v patách neúrodu, hlad i mor a nad tím vším zněly exaltované hlasy katolických kněží z barokně pokroucených kazatelen pod dohledem svatého Jana Nepomuckého, upírajícího svou vroucí tvář korunovanou hvězdami kamsi nahoru, k nebi.

Temno

Taková byla a dodnes bohužel i je představa mnohých o období tzv. temna, které nastoupilo po nešťastné bitvě na Bílé hoře v roce 1618. Se stereotypy, zakotvenými mnohdy už v době národního obrození, za první republiky, ale ještě silněji v době vlády jedné strany, se těžko bojuje. Přesto se o to historici snaží – jako třeba Ivana Čornejová ve svém příspěvku k edici Stručná historie, kterou vydává nakladatelství Paseka. Publikace má také stručný a jasný název. Jmenuje se Temno.

Komplikované období se snaží zachytit sice co nejstručněji, ale zároveň i nejvýstižněji – od bělohorské bitvy až po vládu císařovny Marie Terezie. Je to nepochybně doba, kdy život v zemích českých nebyl jednoduchý. Hrůzy třicetileté války a pak i morové rány vylidnily krajinu, nucený přechod k jediné konfesi, jev v tehdejší Evropě nikterak ojedinělý, od nás odvál nekatolickou šlechtu i mnohé představitele inteligence. Na druhou stranu to byl čas, kdy plně rozkvetlo barokní umění, ale také věda, školství i kultura – a mnohé z toho bylo spjaté právě s těmi jezuity. Nebyl jenom Koniáš, ale třeba také bratři Tannerové nebo Balbín. Nic není jen temné anebo světlé…

Snad i o tom vás přesvědčí kniha Ivany Čornejové, která své hutné historické vyprávění doplnila i krátkými medailonky řady významných osobností, které ve zmíněném období tak či onak zasáhly do naší historie. Jestli bylo temno skutečným temnem, to už si budete muset rozhodnout sami. Vždycky záleží na úhlu pohledu. Ale je dobré mít na paměti, že i v tom nejjasnějším čase se někde za obzorem může skrývat mrak.

O knihu Ivany Čornejové „Temno“ z produkce nakladatelství Paseka s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte do neděle 23. října.

Ivana Čornejová: Temno : Stručná historie. Praha: Paseka, 2022. ISBN 978-80-7637-286-3.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.