Staří Římané pěstovali chmel jako zeleninu. Používali ho také k povzbuzení sexuální touhy
Chmel pěstovali ve svých zahradách už staří Římané a Řekové. Jako zeleninu. Chmelové výhonky připravovali podobně, jako my dnes chřest. Chmelové květy přidávali do vína k povzbuzení sexuální touhy.
Chmel má rád vlhko, takže ho uvidíte na okrajích lesů, v křovinách na březích potoků a řek. Je to dekorativní a užitečná liána i na zahradu. Může se vám krásně pnout třeba přes pergolu.
I když každou zimu její nadzemní části odumírají, je to vlastně trvalka. Listy má podobné, jako réva vinná – ve tvaru dlaně.
Chmelové šišky jsou samozřejmě zcela nezbytné při vaření piva, tahle rostlina je ale užitečná i jinak. Odvar z chmele můžete použít k posílení vlasů a při problémech s lupy. Esenciální chmelový olej užívají v aromaterapii při nespavosti.
Chmelové šištice přidávali naši předkové do polštářků pod hlavu, aby vyvolaly dobrý a hluboký spánek. Lidová medicína je používá pro podporu chuti k jídlu.
Mladé chmelové výhonky jsou jedlé – můžete je využít stejně jako chřest. Už ve středověku si labužníci dopřávali chmelové výhonky se solí, pepřem, octem a olejem. Zkuste to!
Související
-
Petržel se nehodí jen do polévky. Je to i účinné afrodiziakum
Petržel je v českých kuchyních využívaná denně. Třeba polévku nebo vařené brambory prostě vylepší o sto procent. Navíc roste na zahrádce nebo v truhlíku po celý rok.
-
Kokošce se přezdívá „lékárna chudých“. Už staří Řekové ji používali jako léčivo i afrodiziakum
Kokoška je takový plevel, který roste všude. Název „pastuší tobolka“ vznikl podle tvaru jejích šešulek, které připomínají pastýřské mošny.
-
Yzop dezinfikuje rány a pomáhá při nadměrném pocení. Navíc působí i jako afrodiziakum
Yzop lékařský se používá pro léčivé účinky už od starověku. Dnes se sice nejedná o nejznámější léčivku, přesto nám může pomoci s mnoha neduhy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
