Pověst z Ústecka: Podivná světélka u Jílového
U Jílového se podle pověsti čas od času objevila podivná světélka. A to se stalo osudným dvěma mužům.
Byli z Libouchce a v Jílovém byli na návštěvě. U známých popili i něco domácí pálenky, ale ne tolik, aby se rozhodli zůstat a přespat. Chtěli domů za rodinami.
Bylo už k večeru, proto se rozhodli, že to vezmou zkratkou přes pole, aby to stihli, než padne noc: Jílové není od Libouchce přece daleko a kdyby ztratili směr, mezi Jílovým a Libouchcem teče potok a ten je povede...
Odhadli to špatně. Šli déle, než si představovali, a padla tma. Noc byla černá, ani měsíc, ani hvězdy nestívily. Muži měli trochu těžší nohy z toho, co vypili, šlo se jim ztuha, a tak toužebně vyhlíželi, kdy konečně uvidí nějaká světla z oken prvních liboucheckých stavení. A najednou se před nimi skutečně objevila nějaká světélka.
„To je už Libouchec,“ radoval se jeden z mužů.
Druhý měl pochybnosti. Přišlo mu, že ještě neušli dostatečně dlouhý kus cesty, ale nechal se umluvit a oba zamířili za světélky.
Netrvalo dlouho a došlo jim, že zabloudili. Světélka zmizela a oni klopýtali přes louky a pole dál, až byli celí utrmácení.
„Jdeme špatně, musíme zpátky a najít ta světélka,“ tvrdil jeden.
„Ale ne, kdo ví, co jsme viděli. Já půjdu dál tak jako dosud, nemůže to už být daleko,“ řekl druhý.
Chvíli se dohadovali a pak se rozdělili.
Jeden došel domů, druhý nebyl doma ani ráno. Libouchečtí se rozhodli jít muže hledat. Nakonec našli i stopy, ty se ale náhle ztratily u potoka. Lidé usoudili, že muže zmátly bludičky a zavedly k potoku, kde ho stáhl do nějaké hlubší zátočiny vodník… Prý tehdy u Jílového žil.
Od té doby si údajně dávali lidé v okolí Jílového pozor na podezřelá světélka. Jestli zmátla někoho dalšího než dotyčného muže, už ale pověst neříká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.