Svízel přítula není jen lepivý plevel, ale i léčivá bylinka
Svízel přítula je opravdu přítulný – přichytává se na oblečení i na srst zvířat. Lidově se mu říká lepenice, a jde o další pozapomenutou léčivku.
Svízel obsahuje velké množství vápníku, mědi, železa, křemíku a sodíku. Má močopudné účinky, lidoví léčitelé ho používají při vodnatelnosti, chudokrevnosti, při tvorbě ledvinových a žlučových kaménků. Pomáhá při křečích všeho typu.
Odvar nebo i čerstvou šťávu z bylinky můžete použít na rány, akné či popáleniny.
Odvar získáte tak, že nasekanou bylinku zalijete vroucí vodou a necháte 15 minut louhovat. Šťávu si také můžete vyrobit jednoduše – svízel omyjte a odstřeďte v odstředivce. Svízelovou mast si můžete připravit tak, že nasekanou nať smícháte s máslem pokojové teploty a pak uložíte do lednice. Nebo ji můžete zamíchat do kosmetické vazelíny.
Svízel pomáhá i zvířatům, podporuje zdravý lymfatický systém, zdravá játra a kůži. Psi se na svízeli někdy doslova pasou. Koně s jaterními nebo močovými problémy si také svízel často vybírají.
Související
-
Bobkový list používají lidé od nepaměti. V kuchyni i jako léčivou bylinku
Bobkový list používají lidé od nepaměti. V kuchyni i jako léčivou bylinku. Staří Řekové považovali vavřín dokonce za posvátný. Kladli ho na hlavu třeba vítězům olympiád.
-
Léčivá kůra ubosu hojí rány a léčí kožní problémy. Navíc zpomaluje stárnutí
Ubos je strom z nížinných oblastí Amazonie, který doroste klidně až do 20 metrové výšky. Roste tak rychle, že si ho dokonce lidé vysazují do živých plotů.
-
Muchovníku se říká indiánská borůvka. Ozdobí zahradu a navíc je léčivý
Muchovník je na pěstování nenáročný. Keři nevadí asi silné mrazy. Krásně kvete i voní a jeho plody, podobné borůvkám, zajímavě chutnají. A přitom jsou navíc i léčivé!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.