Sonda poprvé nahlédla nad jižní sluneční pól
Sondu Solar Orbiter vyslala v roce 2020 Evropská kosmická agentura ESA ve spolupráci s NASA proto, aby studovala Slunce z co možná největší blízkosti. A pod různými úhly.
Díky gravitačním manévrům kolem Venuše může řídící tým sondu přiblížit až na 42 milionů kilometrů – tedy dokonce blíž, než to má ke Slunci planeta Merkur! A co víc – při změně oběžné dráhy ji může postupně naklánět nad ekliptiku hvězdy a podívat se, jak vypadají sluneční póly, které jsme ještě nikdy neviděli.
Magnetický chaos na slunečním pólu
A to se také letos v březnu poprvé stalo – sonda si připsala jedinečné prvenství. Třiadvacátého pořídila vůbec první přímé snímky slunečního jižního pólu, když pozorovala Slunce pod úhlem 17 stupňů. Vědci podotýkají, že to rozhodně není vše. Za pět let prý bude ještě lépe. V roce 2030 se totiž sklon zvětší na 33 stupňů.
Mise zatím zjistila, že magnetické pole kolem jižního slunečního pólu je velmi chaotické. Pro názornost – běžný magnet má jasně definované a odlišitelné póly. Slunce však má u jižního pólu polarity obě. Tento jev nastává pouze krátce v období největší sluneční aktivity, slunečního maxima. Poté nastává přepólování a převaha jedné polarity.
Solar Orbiter nese na své palubě deset špičkových přístrojů, které kombinují dálkový průzkum slunečního povrchu a koróny s měřením částic a polí přímo v místě průletu. Snímky pořídila pomocí tří z nich. Každý snímal odlišné vlnové délky. Pro nás je zajímavé, že na vývoji sondy se podíleli čeští vědci.
Prohlídka Slunce ze všech stran
Pozorování pólů bylo až dosud mimo dosah vědeckého výzkumu. Země totiž společně s dalšími planetami obíhá v jedné rovině, v tzv. rovině ekliptiky. Pozemní observatoře i sluneční družice tak pozorují naši mateřskou hvězdu pouze „z boku“. Díky již zmíněnému náklonu dráhy může sonda nabídnout mnohem lepší, dosud nevídané pohledy na sluneční póly. Podle vědecké ředitelky ESA Carole Mundellové znamenají tyto snímky počátek nové éry vědy o Slunci.
Naše nejbližší hvězda je samozřejmě podmínkou života na Zemi, je ale zároveň potenciální hrozbou pro moderní technologie na naší planetě i ve vesmíru. Je tedy nutné ji zkoumat, rozumět tomu, jak funguje a naučit se předvídat její chování.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
