Problémy tučňáků královských a český přístroj na sondě Solar Orbiter

Čtvrtina souše na severní polokouli skrývá pod povrchem vrstvu permafrostu – věčně zmrzlé půdy. Ať je tlustá pár centimetrů nebo stovky metrů, všude se s ní děje totéž. Vlivem měnícího se klimatu taje. Zemský povrch se stává nestabilním, eroduje a propadá se. Dochází ke změnám v ekosystému, hroutí se domy, propadají silnice a elektrické vedení. Jen na Aljašce tyto problémy zasáhly na sto tisíc lidí. O Kanadě nebo Sibiři nemluvě.

Velké problémy s klimatem mají i tučňáci. Podle vědců teplotní změny ovlivňují třeba početnost tučňáků královských na Crozetových ostrovech v jižním Indickém oceánu. Se stoupající teplotou moří se odsouvá k jihu zóna mísení teplých a chladných mořských vod, bohatá na ryby, které tučňáci loví. Rybářské výpravy je tak zavádějí stále dál a také hloub než dříve. Všechno má ale své meze, takže se může stát, že tučňáci nakonec z ostrovů zmizí.

Obyvatelé městečka Puerto Triunfo u kolumbijského Medelínu mají problémy s africkými hrochy. Jde o potomky zvířat, která v 90. letech utekla ze soukromé zoo drogového bosse Pabla Escóbara a rozmnožila se v bažinách. Ty poslední dobou vysychají a tak se někteří z asi šedesátky hrochů vydali hledat potravu k lidským obydlím. Alespoň tyto „městské hrochy“ plánují odborníci chytit a přesunout do některé zoo. Ostatní nikdo nechce. Je jich příliš mnoho.

Sonda Solar Orbiter (ilustrace)|foto: ESA

Vlci pomalu dobývají Evropu, každý souvislejší kus zalesněné krajiny je jim vhod. U nás se jim zalíbilo v okolí Doks a Ralska, v sousedním Polsku zejména v Karpatech, ale také třeba poblíž Varšavy, kde se nachází Kampinoský národní park. Zástupci parku nedávno oznámili, že už mají dostatečné množství indicií, aby mohli prohlásit, že se k nim vlci po padesáti letech znovu vrátili. Měli by se postarat o přirozenou redukci jelení a kančí zvěře.

Čeští vědci z Akademie věd dokončují práci na konstrukci přístrojového modulu k měření elektromagnetických vln, který by se měl za tři roky podívat do vesmíru na palubě evropské sondy Solar Orbiter. Přístroj bude také registrovat dopady částic meziplanetárního prachu. Sonda Solar Orbiter se má ve výsledku ke Slunci přiblížit blíž, než planeta Merkur. Bude studovat samotné Slunce, sluneční korónu, ale také tzv. sluneční vítr.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 49/2015, 5. prosince.