Slaný: Kameny z archeologického Eldoráda

Mohlo tu být skutečné archeologické Eldorádo, nebýt hladu po kvalitním kameni. Kamenolomy zničily na Slánské hoře všechno, co se dalo. A nebyly v tom samy, divoce se tu kopalo odedávna. Vědci s moderními metodami práce vlastně jen paběrkovali, ale i tak našli mnoho zajímavého. Nejstarší osídlení Slánské hory můžeme díky nim datovat do 4. tisíciletí před Kristem. Nejslavnějším obdobím její pravěké historie byl počátek starší doby bronzové, zhruba o dva tisíce let později, kdy na hoře vznikla velká osada únětické kultury. Další významné osídlení hory pak spadá do 8. a 9. století na­šeho letopočtu.

Menhiry mezi paneláky

Křemencový kámen pod vrcholem Slánské hory, považovaný někdy za povalený menhir|foto: Frederik Velinský

Pod horou vedla obchodní stezka z Prahy do Sas­ka, byla zde úrodná půda a vyvěraly tu prameny slané vody. Z osady, která tu vyrostla, vzniklo počátkem 14. století město Slaný. Stavělo se ostošest a Slánská hora byla hlavním zdrojem kamene. Vzhled hory v 19. století změnily i velké parkové úpravy. Dnes ji obkličuje městská zástavba a zkoumat už skoro není co. Hora má však stále svá tajemství.

Na jejich svazích se našlo několik velkých křemencových ka­menů. A to je podle některých geologů zvláštní, vzhledem ke zdejšímu čedičovému podloží. Jeden z kamenů, dlouhý skoro dva a půl metru, leží kousek pod vrcholem, na trase zdejší naučné stezky. Druhý kámen, o velikosti lidské postavy, zase na okraji lesíka na jižním úbočí, kousek nad sídlištěm. Další velké kameny najdete přímo mezi paneláky. Kdo je sem přivlekl a odkud? Podle geologa Milana Špůrka to mohou být pravěké menhiry, které kdysi stávaly na vrcholu hory, odkud byly svrženy. Archeologové tomu však moc nevěří.

Obětní mísa, rituály a romantici

Jeden z balvanů vykopaných při stavbě sídliště pod Slánskou horou|foto: Frederik Velinský

Není známo, odkdy křemencové kameny na svých místech leží. V minulosti se o ně nikdo příliš nezajímal. V 19. století, v čase živého archeologického romantismu, byla nejsledovanějším kamenným objektem Slánské hory čedičová „obětní mísa“ na samém vrcholku, na výběžku skály na východní straně hory. Už v roce 1893 se o ní v jednom článku stručně zmínil archeolog Josef Ladislav Píč: „Zdali kamenná mísa na Slanské Hoře k podobným památkám megalithickým připočtena býti má, neod­vážil bych si ani přisvědčiti, ani popírati.“

Mnoho badatelů žilo v přesvědčení, že „mísu“ vytvořili lidé a že sloužila k náboženským obřadům. Ve skuteč­nosti jde o přírodní útvar, kterých je na svazích Sláns­ké hory několik. Žádný z nich nenese stopy po opracování lidskou rukou. To by sice nijak nebránilo v jejich případném rituálním využití, ale my pro něj nemáme žádné důkazy. Jestli Slánská hora byla či nebyla pravěkým obětním místem dnes už nikdo nerozsoudí. A zřejmě ani to, kde se na ní vzaly kameny, které tam vlastně nepatří.