Roztodivný svět měsíců planet: Kde se vzaly – a mohou hostit život?

16. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy „Tygří pruhy“ na povrchu Enceladu
0:00
/
0:00

Mezi měsíci ve Sluneční soustavě najdeme i kandidáty na možný výskyt života. Co je v tomto pátrání nového – a co víme o vzniku některých měsíců?

Náš Měsíc se zřejmě zformoval po srážce s jiným tělesem velikosti planety a „uloupl“ si ze Země pravděpodobně více „perníčku“, než se dříve uvažovalo – ze čtyř pětin je prý tvořen materiálem naší planety. Některé měsíce se mohly zformovat z materiálu, který zbyl po vytvoření planet samotných, planety si však svou gravitací mohly přitáhnout i tělesa odjinud.

Měsíc u Litoměřic

Kde se vzaly, tu se vzaly

To je zřejmě případ Neptunova největšího měsíce Tritonu, který jako jediný velký satelit obíhá proti pohybu své planety – po tzv. retrográdní dráze. Tento ledový měsíc s dusíkovou atmosférou je geologicky aktivní, z jeho nitra tryskají gejzíry amoniaku a ledu. Mars má dva malé měsíčky Phobos a Deimos, které obíhají tak blízko, že se téměř ztrácejí v jeho záři. Tvarem připomínají bramboru a astronomové se domnívají, že jde o úlomky větších těles, která do sebe v blízkosti Marsu kdysi narazila. Uranův měsíc Miranda se zřejmě znovu poskládal po kosmické kolizi; snímky sondy Voyager 2 ukazují jeho povrch jakoby složený z různých menších dílů. 

Phobos na snímku ze sondy Mars Reconnaisance Orbiter (2008)

Život po ledem?

Pro astronomy jsou asi nejzajímavější ledové měsíce – Jupiterovy Europa, Ganymedes a Callisto a Saturnovy Titan a Enceladus. Ty totiž zřejmě disponují podpovrchovými oceány vody, a tudíž mohou mít podmínky pro základní pro-biotické ingredience. Nejnovější poznatky na toto téma přinesla studie chemických procesů v podpovrchovém oceánu právě na malém pětisetkilometrovém Enceladu.

Prameny:
Jiří Grygar: Vesmír, jaký je. Praha, 1997

Antonín Rükl: Pohledy do vesmíru. Praha, 2005

Wikipedia: Formation and evolution of the Solar System

Tajemstvi-vesmiru.cz

SciTechDaily.com

Astronomický informační server astro.cz

Vědci ze Southwest Research Institute využili data z kosmické sondy Cassini, která mj. zkoumala vzorky z výtrysků ledových zrnek a vodní páry unikající z prasklin na povrchu tohoto měsíce. Ze studie vyplývá, že procesy na Enceladu, které vědci ze získaných dat namodelovali, mohou podporovat metabolické pochody podobné těm, které se vyskytují na dně pozemských oceánů v blízkosti hydrotermálních průduchů. Řečeno zjednodušeně – mikroorganismy, pokud se na Enceladu skutečně vyskytují, mají o potravu postaráno. Hunter Waite, spoluautor článku v časopise Nature, k tomu poznamenal, že i takovýto malý měsíc může udržovat život způsobem, který překonává naše očekávání.

autoři: Miroslav Zimmer , frv
Spustit audio

Související