Nová teorie: Měsíc je převážně z „vyšplíchlého“ zemského magmatu!
Jak vznikl Měsíc? O zrodu našeho souputníka diskutují vědci už více než jedno století – a někteří z nich jsou přesvědčeni, že už našli správnou odpověď.
Vědci z Yaleské university ve spolupráci s japonskými kolegy, především pak s geofyzikem Shunʼichirō Karato, publikovali svou teorii letos 29. dubna v časopise Nature Geoscience (shrnutí najdete např. na webu SciTechDaily). Co tato teorie říká?
Dosud si většina astronomů vysvětlovala zrod Měsíce jako následek srážky tělesa velkého asi jako Mars s mladou Zemí. Podle této teorie kolize vyrvala z naší planety materiál, který se stal základem pro Měsíc. Z počítačové simulace vyplynulo, že by náš souputník měl být vytvořen především z materiálu impaktujícího tělesa, tedy z neznámé planety. Analýza měsíčních hornin, které dopravily na zem výpravy Apollo, však prokázala, že Měsíc je složen převážně z pozemského materiálu.
Nový model kosmické srážky
Podle geofyzika Shunʼichirō Karata je klíčové, že mladou protoplanetu Zemi ve věku asi 50 milionů roků po vzniku Slunce pokrývaly oceány horkého magmatu, zatímco těleso (impaktor) narazivší do Země tvořil pravděpodobně tuhý materiál. Karato se svým týmem proto sestavil nový model, který s touto skutečností už počítal.
Ukázalo se, že srážka zahřála magma na mnohem vyšší teplotu než tuhé dopadající těleso, přičemž tekuté magma – řečeno zjednodušeně – „vyšplouchlo“ na oběžnou dráhu kolem Země a vytvořilo zárodek Měsíce. To vysvětluje, proč je mnohem více pozemského materiálu v povrchových vrstvách našeho souputníka, píše se v uveřejněné studii.
Čtyři pětiny proto-Země
Karato, který za pomoci Natsuki Hosona a týmu tokijských vědců podrobně zkoumal chemické vlastností magmatu proto-Země, tvrdí, že podle nového modelu je těleso Měsíce asi ze čtyř pětin utvořeno z proto-Země. U většiny dřívějších modelů byl tento poměr naopak ve prospěch impaktoru, který měl tvořit osmdesát procent Měsíce.
Nový model sice potvrzuje okolnosti vzniku Měsíce, nepotřebuje však k tomu žádné zvláštní podmínky, s jakými až dosud počítaly původní teorie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka