Roztodivný svět měsíců planet: Početné, velké i tajemné

Víme, že Merkur a Venuše nemají žádný přirozený satelit, naše planeta má jeden, Mars má dva, ovšem vnější obří planety, především Jupiter a Saturn jich mají desítky. Není to tak dlouho, co v této statistice vedl Jupiter se 79 měsíci, astronomové ovšem nedávno objevili 20 nových měsíců Saturnu, který se díky tomu stal „králem Sluneční soustavy“ s 82 měsíci. Ani to však nemusejí být konečná čísla. Uran se pyšní 27 satelity a Neptun jich má 14. Měsíce má také trpasličí planeta Pluto – kromě velkého Charonu ještě čtyři menší, které objevil Hubbleův vesmírný dalekohled.

Logo|foto:Český rozhlas

Čtvero měsíců větších než Měsíc

Pokud jde o velikosti, největším měsícem vůbec je Jupiterův Ganymedes s průměrem 5262 km, druhou příčku drží Titan, který patří Saturnu. V průměru má 5149 km, tedy o 163 km méně než Ganymedes. Obě tato tělesa jsou dokonce větší než planeta Merkur! Třetí a čtvrté místo zaujímají další měsíce Jupiteru – Callisto a Io. Náš Měsíc, který je v tomto pomyslném žebříčku s 3476 km na pátém místě, ovšem stále zůstává předmětem největšího zájmu. A není to jen tím, že je nám z měsíců v naší soustavě nejblíž. Je také zatím, a zřejmě nadlouho jediným, po kterém – díky šesti americkým výpravám Apollo – kráčel člověk.

Astronomy však zajímají i další satelity. Prostřednictvím kosmických sond na nich postupně odhalují podivné světy; např. sonda Cassini přinesla mimořádně cenné údaje o Saturnově měsíci Titanu.

Jak by podle představy NASA měla vypadat mise Dragonfly na Saturnově měsíci Titanu a v jeho atmosféře|foto:NASA Public Domain, ©

Měsíc, kde tečou uhlovodíky

Tento měsíc má jako jediný ve Sluneční soustavě hustou atmosféru, na jeho povrchu byste našli řeky i jezera, kterými ovšem protékají kapalné uhlovodíky, jako je metan a etan. Silná vrstva ledu může skrývat i oceán kapalné vody, tedy potenciální místo pro výskyt života.  Není divu, že NASA připravuje k Titanu průzkumnou misi. Nazvala ji Dragonfly – Vážka.  Úkolem speciální kvadroptéry bude detailní průzkum různých míst jak na povrchu, tak i v atmosféře a pomocí radaru dokonce i pod povrchem Titanu.

Podpovrchový oceán vody zřejmě mají i Jupiterovy měsíce Callisto a Europa – ta má podle vědců ještě příznivější podmínky pro základní pro-biotické ingredience, má totiž navíc teplo produkované slapovými jevy vzhledem k blízkosti Jupiteru. Ale o tom, spolu s dalšími zajímavostmi kolem měsíců v naší Sluneční soustavě, se zmíníme v některém z příštích pokračování Planetária.